Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kristna,
ztra Jakub.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pradd
Modrá štola a jiné povsti z hor na severu


Jako nad Krkonošemi panoval kdysi Krakonoš, tak Jeseníkm vládl veliký a mocný Pradd. Jeho sídlo bylo a pod oblaky, na temeni nejvyšší z jesenických hor. Z horských výšin scházel Pradd do údolí, ve kterých stála lidská obydlí; rád se dal poznat vesnianm a zapádal s nimi hovory. Objevoval se prý v mnoha podobách; nejastji jako staec s rozevlátým vousem, ale také jako lesník, i dokonce pasáek. Dobí lidé se ho nemuseli obávat, tm neublíil; štdrost a soucitné srdce odmoval, jenom lakotu a sobectví trestal.


První prý spatil Pradda ovák jménem Konrád. Kdy pásl jako obvykle ovce na louce za vsí, zazdálo se mu, e ho nkdo volá. Ulekan se rozhlédl, ale nikde ani iváka.
Avšak za chvíli opt ten hlas jako na kídlech vtíku nesený:
„Konráde! Konráde!"
A pojednou se rozevela zem a ped ustrašeným pastýem se ernala skalní štrbina. Z té pukliny pak vystoupila vysoká postava s dlouhými bílými vousy.
Chudák Konrád se rozklepal, ale starcova tvá byla pívtivá a jeho modré oi si ho laskav prohlíely.
„Konráde, doslechl jsem se, e máš na pastv nejlepší ovce z ddiny," oslovil staec pastýe.
Dej mi jednu! Jsem Pradd, vládce tchto hor." Konrád bez odmlouvání uposlechl. Vyhledal nejtunjší z ovcí a pivedl ji starci.
„Dobe jsi vykonal, co jsem ti pikázal," pochválil ho Pradd. „Splnil jsi mé pání a nyní je ada na mn, abych se ti odmnil."


Potahoval si v zamyšlení své dlouhé bílé vousy, a konen ekl:
„Zavedu t do svého podzemního zámku, do kterého dosud noha smrtelníka nevkroila. Uvidíš mou pebohatou klenotnici a sám si vybereš dar."
Konrád vidl, e do prrvy v zemi vedou pohodlné schody. A Pradd mu u pokynul, aby šel za ním. Ovák ml strach, ale pedstava bohatství, které me snadno získat, pemohla báze a Konrád sestupoval za starcem do podzemí.
Došli k brán podzemního zámku a Pradd ji jediným pohybem pae otevel. Leely tam drahocenné poklady, a ovákovi zrak pecházel.
„Za odmnu si vezmi, co se ti zlíbí," ekl staec laskav a probíral si prsty svj bílý vous a usmíval se, kdy vidl Konrádv údiv. „Ale meš si vzít pouze jediný kousek!" pidal varovn.
„Jenom jediný kousek?" vydechl ovák zklaman.
,,Ano, jenom jediný!" ekl Pradda maliko se zamrail. „Kdybys porušil, co ti pikazuji, a vzal si tebas jenom trochu z mých poklad navíc, zle se ti povede."
Tolik propovdl vládce Jeseník a v tu ránu zmizel.


Jakmile ovák osaml, pistoupil blíe k podzemním pokladm. Ach, co tam bylo pekrásných vcí! Zlaté prsteny a stíbrné poháry, náhrdelníky vykládané drahými kameny a briliantové broe a spony - co si z té spousty vybrat, kdy jeden kousek je krásnjší ne druhý? Konrád si dodal odvahy a bral ty vzácné pedmty do rukou. ím déle si je prohlíel, tím více se mu zdálo nemoné vybrat z nich ten nejcennjší.
Pobíhal v podzemní klenotnici jako zbaven smysl, vzal jeden pedmt do ruky, ale zase jej hned pustil, a zazvonil o skálu, protoe spatil ješt hezí, a ten zase odloil pro další, který se mu zdál vbec ze všech nejkrásnjší ... Však se darmo nemluví: dej psu kost, bude chtít maso! A tak se tedy vedlo i ovákovi - nevdl, co vzít, aby neprodlal!


Konen si pece vybral nádhern tepaný zlatý svícen. Kdy však pohlédl na hromady klenot, skvost a šperk, lítost, e by j e ml v podzemí zanechat, ho pemohla a on si ve chvatu nacpal kapsy vším, na co zrovna dosáhl. Potom bel rychle k brán.
Le co to - bránu nemohl najít! Dobe si pamatoval, kudy do klenotnice pišel, ale místo brány tam našel jenom hladké kamenné stny. Bhal jako posedlý - všude jenom stny!
Unaven padl na zem. Tu se ped ním zjevil Pradd, ne u usmvavý staec s bílým vousem, nýbr zamraený vládce hor a podzemí.
„Neuposlechl jsi mé rady, Konráde, a proto mi splatíš ivotem!" zahímal. „Jediný lovk, který spatil mé poklady, jsi ty. U nikdo z haminého lidského plemene je neuvidí."
Mávl holí, ze skály sjel blesk a hromov zahmlo. Zem se zatásla, skály se zítily a pohbily v podzemní klenotnici ováka Konráda, který v sob nedokázal pemoci lidskou lakotu a touhu po bohatství.


Vypravuje se, e tehdy se nebe rázem zahalilo a z oblohy se snesly spousty vod. Smolné vrcholky starých jedlí se ve vtru ohýbaly a lámaly a hukot povichru jako by nikdy neml ustat. Horstva se otásala, krásná louka, na které Konrád pásal ovce, zmizela a na jejím míst se vztyila vysoká hora, která provdycky zavalila podzemní poklady.


Vysoko v oblacích zvedá od tch as své holé tém mocný Pradd. Vzdálen od lidských starostí vládne jesenickým velikánm a steí podzemní bohatství hor na severu.


Oldich Šule



Komente
Posledn koment: 08.02.2012  08:27
 Datum
Jmno
Tma
 08.02.  08:27 ferbl
 07.02.  12:35 KarlaA
 07.02.  11:23 hera