Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Johana,
ztra Bohuslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Milujeme ivot a chceme milovat ješt víc!
O smrti a umírání, o strachu a milování

 

Kdo chápe smrt jako neodvratnou a pirozenou souást ivota, která se nedá obejít, nedá se obelstít, nedá se odvrátit, obas oddálit, je s ivotem i se smrtí smíen, má v srdci klid, ten pronikl do taj a smyslu ivota, rozdává upímné úsmvy, radost a lásku na kadém kroku a jakoby kolem nj záilo svtlo. Kdy se ho zeptáte, jestli se bojí smrti, odpoví vám, e kdo se nebojí ít, nebojí se ani zemít. Hloubka tchto slov spoívá v pochopení všeho, co nám ivot nabízí, v pochopení bolesti, strasti, utrpení, ale hlavn radosti, štstí, lásky. Z tohoto lovka jakoby mluvil sám ivot. Z pád a proher si vzal ponauení a promnil je ve výšiny a výhry. istota, upímnost a nezištnost jeho in mu pinesla naplnní, díky kterému rozdává lásku a smích, ale i nadji. Slzy smutku promuje v slzy štstí, vdnosti a nadje. V období trápení nám pomáhá penést se pes eku asu. Není nic, co by takového lovka zlomilo, jeho duch je tak silný, e ze všeho, co se zdálo být beznadjné, je najednou monost. Jeho velké srdce nemá nikomu a niemu nic za zlé. Ani to, kdy si pro nj pijde paní Smrt.

 

Láska nám pináší smíení se vším, eho se bojíme. Obzvlášt podzim ivota by ml být naplnn láskou, všechny ivotní trampoty by mly být u za námi a mli bychom se za nimi dívat jako na nco, co se nás u netýká. Meme milovat naši rodinu, pátele, ale i innost, kterou rádi dláme. Meme pomáhat druhým, potšit slovem, písnikou, milým inem. Vdomí, e umírám, beru jako nco, co je mé, je mojí souástí, kterou mám rád, protoe ono to tak skuten je. Nebojím se, i kdy nevím, co m eká. Nemyslím na to. Kdybych se bál, jenom by m to zbyten trápilo. Pro se te trápit, neml jsem v ivot trápení a dost? Došel jsem a k tomuto cíli, odolal jsem všem nástrahám ivota, pekal jsem i ty nejtší chvíle, neml bych si te konen od všeho odpoinout? Je zde mnoho lidí, kteí ekají na moji pomoc, na moje rady, a moje nitro stále dychtí po poznání. Vezmu tuku a zanu psát. Vezmu knihy a zanu íst. Vezmu za ruku pítele a budu s ním sdílet den, eknu mu, e smrti se u nebojím. Vím, pro u se nebojím, smíil jsem se s ní, nebo jsem ji pijal a ona pijala mne. Vím, e jsem se narodil nejen proto, abych il, ale také proto, abych zemel. Ne, nebojím se mluvit o tom, e zemu. Nebojím se práv proto, e o tom mluvím, protoe díky tomu vím, e vše je v poádku a má to tak být. Vlastn mluvím o všem, co m trápí, a ím víc o tom mluvím, tím mí m to trápí. Mluvím s páteli, s rodinou, ale i se stromy, s trávou, s kvtinami. I kdy mi zrovna neodpoví, mojí odpovdí je úleva. Úleva, která mi vrací štstí a radost ze ivota, cítím krev v ilách a vím, e ješt stále iji a mohu vykonat spoustu dobrého.

 

Kdo hledá odpov na smysl ivota a smrti, moná ji práv našel, moná ji najde zítra, moná pozítí. Jen je teba nepestávat hledat a vit, e odpov existuje. il jsem tady, ale pro, pro jsem il, pro jsem se narodil, kdy mám zemít? Kdo si tuto otázku poloil, poloil si nejzákladnjší otázku ivota. Kdo chce znát odpov, bude ji znát. Strach ze smrti je kolikrát silnjší ne my a nedovolí nám podívat se do hloubky našeho nitra, nedovolí nám cítit a vnímat pravdu, pravdu, která jakoby se ped námi schovávala. Pravdu, kterou od nás odhání lidé, kteí se jí bojí víc ne my. Odpovdí na strach by mla být láska, nebo láska zahojí všechny bolesti, všechny šrámy na duši. Smrti bychom se nemli bát, smrti není teba se vbec bát. Nieho není teba se bát. Teba je jen milovat. Milovat vše, milovat ivot. A kdo ivot miluje, nezná strach a ani smrti se nebojí. Upímnost a isté srdce, to jsou dary, které meme mít a meme jimi lásku rozdávat. Zastavme na chvíli as, podívejme se z okna, pohleme na nebe, podkujme vtru, který nás hladí po tvái. Podkujme slunci, které nás svou tichou laskavostí heje. Podkujme msíci za jeho stíbrný svit. Podkujme za to, e jsme zde v této kráse mohli ít a stále ijeme. A strach jakoby se vypail... Najednou zjistíme, e milujeme. Milujeme ivot a chceme milovat ješt víc! A v našem srdci u není strach, protoe je v nm te láska. Kdy nadejde mj as? Kdy dohoí moje svíce? A není to jedno? Já te iji, cítím, e chci ješt ít a milovat. A protoe miluji, tak také cítím, e není dleité, kdy mj as na tomto svt vyprší. A pijde moje chvíle, poznám ji a budu pipraven, odevzdám svou duši nebesm a vydám se na cestu dom.

Vlastimil Bedná



Komente
Posledn koment: 27.10.2011  22:30
 Datum
Jmno
Tma
 27.10.  22:30 Alena
 27.10.  16:40 janina
 27.10.  15:53 imraL
 27.10.  05:43 Bobo pro Janinu
 26.10.  18:24 venca
 26.10.  11:02 denda04
 26.10.  10:38 Dita
 26.10.  09:07 janina
 26.10.  09:01 Blanka
 26.10.  07:47 miroslav Sgl Kniha Co vme o smrti
 26.10.  05:37 Blanka