Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Quien busca, halla
aneb Kdo hledá, najde!


Rozhovor s Josefem Krámem o dleitosti regionální historie, Rychnovu nad Knnou, Karlu Polákovi a Bohumilu Hrabalovi


adu let se zabýváte historií Rychnova nad Knnou. Rodákem ale nejste. Jak jste se vlastn do Rychnova a k historii msta dostal?


Narodil jsem se sice v Pardubicích, ale pocházím z Vysoké nad Labem, co je vesnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Vystudoval jsem eský jazyk a literaturu na Vysoké škole pedagogické v Praze, studia dokonil v roce 1959 a jen pro zajímavost – mými spoluáky o rok výš tehdy byli pozdjší zakladatelé Divadla Járy Cimrmana Zdenk Svrák a Milo epelka. A jeliko m od mládí bavily jazyky, dokonil jsem v roce 1966 ješt studium španlštiny a pak si udlal doktorát.
Do Rychnova jsem pišel v roce 1960 na svoje první uitelské místo na tzv. umístnku. Na fakult m sice ped Rychnovem varovali, e je to díra, a kdoví, zda tu vbec pipomínají Karla Poláka. Musím objektivn piznat, e kdy jsem do msta pišel, tak zde skoro ádný kulturní ivot nebyl. Hrálo tu jediné kino, a to ješt ani ne kadý den. Teprve pozdji se zde zaaly rozvíjet rzné kulturní aktivity, jako byla teba známá Rychnovská 8 (celostátní sout amatérských film s mezinárodní úastí). Postupn se zde vytvoila skupina lidí, která se vnovala kulturnímu ivotu ve mst. Sem patil napíklad pednosta elezniní stanice pan Poár, který se vnoval amatérskému filmu, nebo Jaroslav Doleek, který se v amatérském filmu stal dokonce evropskou špikou. Já se zajímal více o historii msta a o lidi, kteí zde ili. To vycházelo ásten z mé uitelské profese, psobil jsem toti jako uitel eštiny na rychnovských odborných školách osmaticet let a asto se studenty chodil na rzné exkurze po mst. Nemluv o tom, e jsem s nimi bezmála ticet let jezdil prmrn dvma autobusy kadý msíc do divadel v Hradci Králové, Pardubicích, Šumperku a Náchod. Prost jsem nechtl, aby znali jen cestu od nádraí ke škole, ale aby vdli o Rychnov mnohem více, aby znali jeho minulost, památky… Tak jsem se zaal o historii Rychnova intenzivnji zajímat. Krom toho jsem dlouhé roky o sobotách a nedlích, ale i o prázdninách vedl v Rychnov oddíl dtské turistiky – jedním z jeho len byl i Roman Šebrle…


Jste autorem Prvodce Rychnovem nad Knnou, který vyšel knin v mnoha vydáních, ale zárove jste vydal i jeho digitální podobu na DVD, kterou pravideln aktua­lizujete a doplujete o nové materiály, fotografie a texty. Domnívám se, e svým širokým zábrem nemá tento regionální prvodce prakticky u nás obdoby.
Tak to m tší. K práci na prvodci jsem se dostal u ped rokem 1983. Tehdy se mlo pipomínat 725. výroí první zmínky o Rychnovu nad Knnou a okresní lidová knihovna m poádala, zda bych napsal nco o mst. Tu nabídku jsem uvítal, dal dohromady text, ten prošel regulérním recenzním ízením, ovšem kniha nakonec nemohla vyjít s ohledem na moje postoje z roku 1968. Nakonec v osmdesátých letech vycházely nkteré ásti z mé publikace pod pseudonymy Rich. Novák a K. Nná v Rychnovském zpravodaji, ale nikdo neml tušení, e jsem to já. Pak pišel pelomový rok 1989, rukopis jsem dal peíst novým pedstavitelm msta a okresu a oba mi nezávisle na sob ekli, e je to výborné, le e nemají peníze. Take jsem to pak zaal vydávat vlastním nákladem a iním tak doposud.


Pi studiu historie msta jste samozejm nemohl nenarazit na Karla Poláka. Pokud vím, tak jste to byl vy, kdo nov upesnil datum Polákova úmrtí.
V roce 1992 jsem se zúastnil první mezinárodní polákovské konference a na ní úastníci mluvili o tom, e za dva roky budeme vzpomínat padesátého výroí úmrtí Karla Poláka 19. íjna 1944 v koncentraním táboe Osvtim. Nejprve jsem se domníval, e se jen nkdo spletl, ale kdy pak toto výroí pipomínali další, vystoupil jsem v diskusi a uvedl, e to datum je chybné, nebo Poláek ješt na Vánoce 1944 napsal nmecky psaný ske pro své spoluvzn v koncentraním táboe Hindenburg, v nynjším polském Zabrze, v nm mimo jiné pedvídal konec druhé svtové války. Poláek zemel 21. ledna 1945 v koncentraním táboe Gleiwitz II (polsky Gliwice).


Jak jste došel k tomu datu?
Všiml jsem si jedné noticky v asopise Kmen z doby tsn ped sametovou revolucí, v ní o tom Polákov skei byla malá zmínka. Tak jsem pátral dál a dostal se a ke jménu Klára Baumöhlová (mimochodem je to sestenice filmového reiséra Juraje Herze). To byla koncem války mladiká slovenská idovka, dnes ijící v Prešov, která se s Karlem Polákem v tom táboe setkala. Ona si vybavila i konkrétní ásti Polákova skee, v nm hrála, a ty byly pozdji odborníky oznaeny jako autentické. A díky dalšímu pátrání v archivech koncentraních tábor v Polsku bylo zjištno, e Poláek nezemel v íjnu 1944, ale a v lednu 1945.


A jak je to s koeny Bohumila Hrabala v Rychnov?
To je také velice zajímavé. Uprosted Starého námstí v Rychnov stojí kí, na kterém je nápis: KVVIETSSI SLAVVE BOZI DAREM PANA GIRzIHO BLECHI OBRAZ TENTO POSTAVVEN.
To je chronogram, v nm dávají všechna písmena, která mohou být ímskými íslicemi dohromady rok, který se vztahuje k osob, o ní se nápis zmiuje, v tomto pípad k Jiímu Blechovi. Zakódován je zde rok 1736.
Co by ml mít spoleného spisovatel Bohumil Hrabal s Rychnovem nad Knnou a Blechovými z Rychnova? Tomáš Mazal zmiuje ve své knize Bohumil Hrabal píjmení spisovatelova biologického otce Bleha (s písmenem h) a František Cinger v knize Prokletí slavných uvádí víc v kapitolce s názvem Bohumilem po otci, ale povaoval za nj Francina, vlastn Pepina. Kdy si vezmeme tento text, vyteme z nj, e biologickým otcem Bohumila Hrabala byl Bohumil Blecha (narozený 3. ledna 1893 v Jevišovicích). Budoucí spisovatel se narodil 28. bezna 1914 v Brn-idenicích svobodné dvacetileté Marii Kilianové, pezdívané Maryška, ale otce bychom v kestním list hledali marn. Dne 4. dubna 1914 byl Bohumil František Kilian, tedy pozdji spisovatel Bohumil Hrabal, poktn za pítomnosti kmotr Františka Hrabala, obchodníka s limonádami v Brn, a babiky Kateiny Kilianové. Po dvou letech v Polné u Jihlavy, kde prosperoval pivovar, uzavírají satek Marie Kilianová s o pt let starším Francinem Hrabalem. Dne 26. prosince 1916 pak práv on dává písemným prohlášením Bohumilu Františku Kilianovi svoje píjmení a v tom okamiku se „zrodil“ Bohumil Hrabal. Aby bylo jasno: Biologický otec Bohumil Blecha se ped adopcí svého syna vzdal.
Nás me zajímat, e biologický ddeek Bohumila Hrabala Bohumil Ignác Blecha, rodák z Rychnova nad Knnou, byl v dob vnukova narození naduitelem ve Velkém Újezd u Brna. Budoucí spisovatel byl poat z mladistvé lásky jeho syna Bohumila Blechy a Marie Kilianové, dvou pátel ze sousedství v Brn-idenicích. Ddeek Bohumil Ignác Blecha volným mravm nejspíš nepál a my se meme domnívat, e ani vztahu mladých milenc. Pro se mladí milenci nevzali, to se meme jen dohadovat.
O „rychnovské vtvi“ Bohumila Hrabala tedy víme, e otcem byl Bohumil Blecha, ddekem Bohumil Ignác Blecha, který zemel 16. záí 1928 a psobil jako naduitel ve Velkém Újezdu u Brna, pozdji jako správce zemského výboru. Praddekem byl Jan Ktitel Petr Blecha, mstský písa, a prapraddekem Jan Blecha, mistr soukenický v Rychnov nad Knnou. Sám Bohumil Hrabal se ale ke svému bio­logickému otci nehlásil, jak o tom svdí jeho vlastní slova: Skuteným otcem byl a je pro m jen ten, kdo se o m odmala staral, kdo m vychovával a kdo mi dal vzdlání. A to byl Francin, nikdo jiný.

 

Kde všude hledáte a nacházíte materiály k historii Rychnova?
Doslova všude – u nás i v cizin po muzeích, archivech a samozejm v Rychnov. Základem jsou dobré vztahy k místním lidem a jejich dvra ke mn. asto jen íkají, pro jsem nepišel dív, protoe všecko u vyhodili, kdy babika i ddeek umeli a domek i chaloupku zbourali. Ale to u je osud. Jak se španlsky íká: Quien busca, halla, tedy esky: Kdo hledá, najde.


Jakou má vaše práce ohlas? Vyuívají DVD uitelé na školách v Rychnov?
Ano, ohlas v laické i odborné veejnosti je velký a vyuití mého DVD na školách je urit dost. Navíc m na tyto školy – a nejen tam – zvou, abych tuto práci prezentoval.


Kolik asu vnujete práci na DVD?
V posledních letech denn v prmru deset hodin. Zaíná to trplivým – velmi trplivým – shromaováním roztroušených, poniených a vyhozených nebo u docela zapomenutých materiál a koní jejich poítaovým zpracováváním do historické mozaiky v samotném prvodci a jeho víc ne stošedesáti powerpointových prezentací. K tomu asu si pipotte zvládání nových poítaových technologií. Poítae pece jen nebyly mým oborem, a navíc jsem roník 1937. Nevysedávám jako dchodce na námstí, nestuju si na nemoci. Stejn tady na svt nechci bejt dýl ne do smrti.

 

Kdo je pro vás vzorem ve vaší práci?
Profesoi starého rychnovského gymnázia nedostiný August Sedláek, autor Hrad, zámk a tvrzí Království eského, a Josef Vycpálek. Nemohu se s nimi srovnávat – opravdu nejsem historik. Ale do jisté míry jsem dlal to, co Josef Vycpálek – jako on jsem chodil se svými áky po památkách Rychnova i okolí a shromádil hodn materiál. Josef Vycpálek zapsal a vydal tiskem rychnovské tance koncem 19. století, nu a já dal dohromady textové, obrazové i filmové a zvukové záznamy nejen tiskem, ale postupn na poítaov zpracovaném interaktivním DVD.


Pokud se nepletu, váš Prvodce Rychnovem nad Knnou je cenn odborníky. Mete být konkrétnjší?
Byl pedstaven na mezinárodní konferenci o internetu v roce 2004, o rok pozdji na univerzit v Hradci Králové, dále napíklad na veletrhu cestovního ruchu region a mikroregion eské republiky v Lysé nad Labem v roce 2008, v beznu 2010 na jedenáctém roníku veletrhu cestovního ruchu Infotour a cykloturistiky. Shodou okolností práv letos 18. bezna na zahájení jeho letošního roníku v královéhradeckém Kongresovém centru ALDIS bych ml obdret ocenní za tuto práci od hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomíra France.


Sledujete práci svých koleg, regionálních historik?
Rozhodn. Napíklad Jií Václavík dal dohromady vynikající publikaci o nedalekých astolovicích. Musím o nm mluvit opravdu s úctou, není historik, on je vyšetovatelem hasiského záchranného sboru, ale jeho velkým koníkem je práv historie a dal dohromady opravdu nádhernou publikaci. Stejn tak samozejm sleduji práce v jiných regionech.


Na závr bych se rád dozvdl jaké máte ješt plány do budoucna?
Pracovat. Jak ekl Karel apek:Kdy nemám co dlat, pracuji.

 

Rozhovor pipravil Eduard BURGET
pevzato z asopisu
Djiny a souasnost




Komente
Posledn koment: 25.03.2011  15:34
 Datum
Jmno
Tma
 25.03.  15:34 KarlaA
 25.03.  13:18 EvaP