Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vendeln,
ztra Brigita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem nepstovala marjánu

 

(Na Chatu jsme diskutovali opt o zahrádce a tam jsme vzpomínali na Vrinu aoku. Slíbila jsem, e ten její lánek vytáhnu opt nahoru. Tak tady je. Opravdu zajímavá zelenina, pro mne dosud neznámá. Ale chystám se znovu zahradniit, tak teba dojde i na aoku. Ludmila)

 

Jako malé dít jsem hodn asu strávila na velké zahrad, kterou s láskou opeovával mj tatínek. Dodnes vidím jeho spokojenou tvá, kdy se rozhlíel po svém díle. Nicmén pes všechnu krásu a nádheru jsem vdla, e zahradníkem se já sama nikdy nestanu.

 

Pešlo mnoho let a do ivota mn vstoupila znovu zahrádka, tentokrát moje vlastní. Mnohokrát jsem vzpomínala na dtství a tiše jsem proklínala mj bývalý vlaný vztah k zahradniení a s tím spojenou malou zásobou znalostí. Metodou pokus a omyl jsem se kadoron pouštla do boje s pdou, semínky, lísteky, plody, sbírala zkušenosti známých a pouštla se do mnohých pokus. Ale vdy s klidem a radostí v duši. Jednak zahradniení povauji za pirozenou rehabilitaci tla i duše a jednak se kadý týden tším na svou zahrádku a s pekvapením koukám, coe to tam zase povylezlo. A stejn jako tatínek tehdy - i já dnes se spokojen rozhlíím po svém díle na malé zahrádce.

 

Letos zjara se mne sousedka ptala, zda nechci aoku. Nikdy jsem to neslyšela, a slovo aoka ve mn vzbuzovalo rzné pedstavy. Fakt jsem nevdla, do jaké oblasti lidského konání aoku zaadit, nicmén jednoho dne jsem dostala tyi erná hranatá semínka, vypadající jak malé puzzle a hned druhý den jsem je vsadila do zem. A pak jsem týden co týden s hrzou a podezíravostí sledovala, coe mi to leze ze zem!

 

Kdy se ukázaly první listy- první co mne napadlo - "šmarjá, já pstuju marjánu". Zcela jsem utopila v hlubinách své duše, jake se ta semínka vlastn jmenovala. Za další dva týdny lupení bylo víc a víc, na chaloupku pijela vnuka, rozhlédla se kolem a pravila:
"No babííííí, co to pstuješ? Ty tu máš marjánu? A zrovna ty ???" (jsem toti známá svým vyhranným odmítavým postojem k pstitelm a distributorm drog).

 

První, co jsem udlala ne jsem staila zrealizovat svou potebu tuto rostlinu navdy zahubit bylo to, e jsem název okurkopaprika (to bylo jediné, co mi utkvlo v pamti) zadala do známého oblíbeného vyhledávae. Tam jsem našla mnohá pouení, fotografie i recepty… Take pak u jsem mohla hrd prohlašovat, co to vlastn máme na zahrad!

 

Podle informací, které jsem takto získala uvádím:
Aoka, neboli cyklantera (Cyclanthera pedata) náleí do ekedi tykvovitých rostlin. Je to jednoletá, popínavá bylina, její stonek me mit a 5 metr, lodyha je tenká, hust rozvtvená. Pochází z jiní a stední Ameriky.

Listy velikosti 6 a 14 cm, lalonaté, s pti a sedmi eliptickými lísteky, na okrajích vroubkované.
Mladé, ješt ne pln zralé plody aoki mají za syrova hráškovou chu, naloené ve sladkokyselém nálevu chutnají jako okurky a plnné masem a rýí jako papriky. Lze je pouít do salát, pidat do guláše nebo do zeleninových polévek. Mete je i pstovat.

Aoku pstujeme na opoe. Má ráda teplo a chránnou polohu. Me vytvoit i nechtný ivý plot stínící ostatním plodm. S pstováním zaínáme od dubna, kdy si meme aoku pedpstovat. Nebo ji pozdji vysejeme pímo na stanovišt. Vydatn plodí a do prvních mrazík.

 

Moje aoka skuten rostla jak zbsilá, vyhánla výhonky, kterými omotávala vše blízké a šplhala a šplhala. Poídili jsme jí oporu, na jaké se pstují re. Tato kovová konstrukce se poátkem záí zlomila. Blízké raje bylo vzato pod ochranu všudypítomné aoki a tak jsme ji museli zaít oezávat. Plody jsme sklízeli v záí a v íjnu, dlouho to vypadalo, jako kdy ádné ani neporostou.

 

Aoka vytvoila na naší zahrádce zástnu pro ostatní rostliny. Není moc nároná na pstování, zálivka 1-2 x týdn postaila. Plody koncem srpna a v záí byly s malými ješt bílými semínky, chutné za syrova i za tepla. Nyní ji mají tmavá vyzrálá semena. Ta se musí ped konzumací odstranit. Aoku pouívám do salát za syrova a do všech zeleninových teplých smsí, jako souást rychlé veee. Z list byl fakt dobrý špenát, hodn podobný listovému špenátu, jeho úpravu pamatuji z dtství. Tehdy jsme ho pstovali na velkém záhonu a se špenátovým protlakem kupovaným dnes se to nedá srovnat.

 

Myslím, e píští rok opt aoka získá kousek místa na naší zahrádce ji bez obav, které ve mn budila letos. No prost, konzumace aoki nebyla spojena s ádnými drogovými úlety a „marjánu“ jsem fakt nepstovala!

 

Naši novou rostlinku jsem vyfotografovala, pidala jsem i plod a jeho srovnání se stedn velký rajetem a erstvá semínka aoki.

Text a foto: Vra Kodišová



Komente
Posledn koment: 18.07.2011  22:28
 Datum
Jmno
Tma
 18.07.  22:28 VraK
 15.07.  07:14 antlovaruzena
 14.07.  17:47 VraK aoka
 13.07.  17:36 Jelena
 13.07.  14:19 ferbl
 13.07.  10:10 venca
 13.07.  07:34 Vesuvanka dky
 13.07.  06:16 Lenka