Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Miloslav,
ztra Ester.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

isté prádlo


Tyto roztomilé verše našla Eva Klimešová na serveru Písmák a dopluje jako motto ke vzpomínání paní Alice na doby pradlenek...

 

Rowenna: Lehce milostná o pradlenkách

 

Kdo vyblí mrakm podolky
a do kolíbek je poloí?...
kdy je den velkého vyváení
eny jsou vláné
a milování
škrobem voní

 


Spolen s kolegy z Ostravské U3V (Setip) jsme navštívili Slezské muzeum v Opav, které nám poskytlo k vidní mnoho zajímavých vcí, mimo jiné také výstavu „isté prádlo“ neboli Jak se pralo díve. Jednalo se o pomcky na praní z minulého století, na které se všichni díve narození dobe pamatujeme, ale dnešní generace u ne.


Dnešní mladí lidé jsou zvyklí dát špinavé prádlo do velmi dmysln vymyšlených automatických praek, zapnout píslušný program a více se o prádlo nestarat. Jak praka ukáe, e je vypráno, prádlo vyndat a povsit. Mnohé automatické praky mají i sušiky, kde se prádlo po vyprání usuší, co je výhodné hlavn pro menší byty. Pak se prádlo musí u jen vyehlit.


Tak tomu ovšem nebylo ped 80 - 90 lety. Stední a vyšší vrstvy obyvatelstva mli najatou pradlenu nebo dokonce stálou sluebnou, která mla za povinnost prádlo run vyprat. Mnozí z nás si pamatují na praní ve sklepní místnosti, které se íkalo "prádelna".


V prádeln byla v rohu místnosti postavena kamna s velkým kotlem, kde se bílé prádlo vyvaovalo. Kotel slouil jen pro ohátí vody na praní, která se pak hrncem pelévala do devných necek, které stály na lavici k tomu úelu ureným. V neckách se pak prádlo run drhlo rýovým kartáem. Aby špína leheji s prádla šla dol, muselo se v pedveer toho dne prádlo namoit do teplé vody se sodou, nebo rozvaeným mýdlem Schicht, které bylo v té dob nejlevnjší.


Prací den byl tehdy v rodinách velkou události a musím po pravd íct, e jsem tyto dny nemla nijak v oblib. Jednak se muselo brzy vstávat, asi tak ve tyi hodiny ráno, aby v prádeln byla pipravená horká voda a mohlo se zaít vas prát, a prádlo se v píhodném poasí ješt tého dne mohlo v zahradách nebo na dvorku usušit. V zim nebo pi špatném poasí se sušilo na pd.


Suché rovné prádlo (to bylo povleení, plachty, runíky, utrky a rzné jiné vci) se nakropené chodilo mandlovat. Tehdy ješt nebyly elektrické napaovací ehliky jako dnes, hospodyky musely ehliky ohívat na kamnech, take si tím mandlem usnadovaly svoji práci, ehlilo se jen to, co se nemohlo vymandlovat (na píklad košile, halenky a jiné). Mandl se skládal ze dvou válc pokrytých plátnem, na které se prádlo namotávalo a otáivou silou stlaovalo, a bylo vyhlazené.


Pozdji byly vyvinuté kyvadlové praky, které pesto, e usnadovaly pradlenám práci, mly k automatickým prakám daleko. Prádlo se ješt muselo v kotlích vyvaovat a horké pendávat do kyvadlové praky, kterou musela njaká osoba obsluhovat. Její práce spoívala v tom, e s prádlem se muselo alespo 20 minut nepetrit v prace kývat. To vše se tehdy dlalo run, bez pispní techniky. Byla to pedchdkyn elektrické víivé praky, která rovn nebyla dokonalá.


Prádlo se v kotli vyvaovalo a horké pendávalo do elektrických víivých praek. Jejich princip spoíval v tom, e prádlo se pomocí hliníkové vrtulky nkolik minut otáelo, a bylo isté. Pak se vyndalo a vyprané máchalo v nkolika vodách. Run se dímalo, a se na dímání vymyslela elektrická odstedivka. Ale i to u byl veliký pokrok. Tyto víivé praky a odstedivky se postupn zdokonalovaly a do dnešní podoby, kde je spojeno vše v jednom.
Stejné to bylo i s ehlikami. Dnes se nacházejí elektrické napaovací ehliky tém v kadé domácnosti, nemusí se prádlo kropit a ehlí se…


Dnes si u ani neumíme pedstavit ivot bez elektiny, jsme na ní závislí nejenom s prakami, sušikami, i ehlikami, ale vše se toí, ani bychom si to uvdomili, kolem ní."


Alice Schulmeisterová


Další zajímavosti z historie praní prádla


Praní prádla patilo po dlouhá staletí mezi nejnamáhavjší práce v domácnosti. Nejstarší dochované zmínky o praní se zachovaly v záznamech o ivot ve starovkém Egypt, Sumeru a antickém ím. K prvním zpsobm praní patilo praní na potocích a ekách, kde se prádlo máelo, máchalo a neistoty se z nj vytloukaly devnou holí nebo kameny. Postupem asu si lidé chtli práci usnadnit, zaali prát v domácnosti a do vody pidávali pi namáení urité látky, které pomáhaly a urychlovaly proces odstranní špíny z odvu. Ve starovku se jako istící prostedek bn pouívala lidská nebo zvíecí mo, popel a zvíecí tuk. První zmínky o takovém pouití moi pocházejí z Orientu, odkud se tento zpsob rozšíil na západ.


K úpadku praní, osobní hygieny a prudkému zhoršení zdravotního stavu populace došlo ve stedovku. Šíily se epidemie jako nap. mor, který ve 14. století zabil desítky milion lidí. V dob renesance došlo ke specializaci výroby mýdla. Ve velkých mstech vznikla ada prádelen, hlavn v blízkosti špitál, ovšem pralo se i doma. V této dob však bylo mýdlo pro vtšinu lidí cenov nedostupné. Systematické snahy o ulehení a hlavn urychlení práce pi praní prádla zaaly v polovin 18. století. Nástup modernjší techniky v podob valchy praní trochu usnadnilo, nicmén nadále patilo mezi nejnamáhavjší domácí práce. Bhem 18. století se osobní istota stala symbolem spoleenského postavení. Kdy byly v polovin 19. století objeveny bakterie a jejich role pi šíení nakalivých chorob, lidé si konen uvdomili význam osobní hygieny pro zdraví.


V 19. století se objevily nové typy mechanických praek a postupn došlo k jejich dalšímu technologickému rozvoji. Postupem asu se hygiena stávala stále vtší prioritou a praní prádla nabývalo na významu. S rozvojem nových technologií ve 20. století došlo i ke zmn pracích návyk.


Výstava isté prádlo, která byla instalována v Historické výstavní budov Slezského zemského muzea, prezentovala vývoj praní od nejjednodušších technik a metod, jako je praní pomocí devných píst, pracích zvon, pes rzné valchy, mechanické praky valchové, praky s pracím kíem, praky bubnové, víivé a další. Rzné typy konstrukních ešení dokumentovaly vývoj od 19. století po 60. léta 20. století. Na výstav bylo moné také shlédnout válekové dímaky i bubnové odstedivky, nebo nezbytnou souástí praní bylo i odstraování vody z prádla ped sušením.

 

 


Mezi konené úpravy prádla patilo ehlení. Na venkov se k hlazení prádla vtšinou pouívala deska a válek, ale také rzná sklenná hladítka. V bohatších domácnostech se od poloviny 19. století mandlovalo prádlo pomocí tkých runích mandl. ehlicí a mandlovací pomcky prezentované na výstav zahrnovaly mandly runí stolkové a stojanové, litinové, devné i mandl bednový. ehliky pedstavovala hmotné nahívací, na devné uhlí, tzv. "uhelky", ehliky s výmnným elízkem, plynové, elektrické apod.

PhDr. Miroslava Suchánková



Komente
Posledn koment: 05.12.2017  11:40
 Datum
Jmno
Tma
 05.12.  11:40 Zdenk Vyvaovn prdla
 14.07.  13:16 Jitka I.
 14.07.  10:11 Duan
 14.07.  09:22 EvaP
 14.07.  06:22 Ludmila
 13.07.  22:35 Alice Schulmeisterov
 13.07.  18:25 Vesuvanka dky :-)))
 13.07.  14:39 kvta
 13.07.  12:39 venca
 13.07.  12:18 janina
 13.07.  10:01 Jarka
 13.07.  08:30 KarlaA