Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kdy jsem ješt ila v pevnosti

 

Váš píbh

 

Budí m nejdokonalejší, a ádným technickým zázrakem nepekonaný budík. Slepice kdákají, mouchy a vely bzuí, píroda hlasit dýchá, od sousedního pekae voní chleba. Tento budík má takovou schopnost, e m budí pozvolna, a kdy ho moje mysl sama nenásiln pijme. Tlo a píroda jsou synchronní. Slunce ji udlalo kus cesty na nebeské pláni, ale mn je to jedno. Ješt neznám ustaviný pocit musismu, kombinovaný se starostí a spchem, jsem jenom já se svými krááásnými starostmi, co bude k obdu a kam si dnes pjdeme hrát.

 

Ješt nevím, e jednou, a pijdou dti, se já zmní na my a starost o n m ji do konce ivota neopustí. U nikdy nebudu mít klid v duši, jako kdy jsem dít.

 

Babika ji naplno topí v kamnech, akoliv je léto a teplo. Kde by také jinak pekla vdolky? Dnes bude zapraená polévka a vdolky s ovocnou omákou. To já moc ráda. Ke snídani dostávám culifindu s mlékem a chleba s máslem. Kafe sice nemu ani cítit, ale podle babiky je zdravé, a abych ho tedy vypila, dostávám ten nejkrásnjší hrneek. Babika neví, co by vymyslela za metody, aby do m njaké zdravé (podle ní) jídlo dostala. S masem je to ješt horší a tvaroh, ten já mu jedin v buchtách. Vajíka, ty já miluju, jsou rovnou od slepiek. Kadý veer máme takový rituál, e babika umíchá syrový loutek s cukrem a jako medicínku, šup do bíška. Po kadých prázdninách jsem jako kulika, ale ješt v norm. V Praze se pi nemocech kila rozplynou jak mlha nad lesy.

 

Babika zastele duchnami manelské postele, které jsou široké jak bitevní lo a v pohod tam spáváme všichni ti i s ddekem. Pes ustlané postele pehodí babika krajkovaný pehoz a jako lodní ste umístí do ela lodi parádní, vyšívaný polštáek. Je uklizeno. Babika s ddekem bydlí v jedné místnosti, kde se vaí, jí, spí, a kdy prší, tak se hrají rzné hry. V sobotu se koupeme v plechové van, kterou ze sín postaví doprosted místnosti a ddeek do ní nanosí vodu ásten od pumpy a ásten ohátou na kamnech. Jsem první na ad. Mn to samozejm pipadá úasn útulné, ale pro n je to asi náronjší. Kadibudka je na dvorku, a kdy je v noci nutnost, tak se svíkou i baterkou je to štrapáce. Já se mám dobe, mám bílý plechový noník, s modrým okrajem, moc ho nevyuívám, spím jak dub, ale prý neklidn. Dokáu se po posteli toit a prý i nkdy ddeka lechtám na pat. Ne usneme, uí m babika zpívat písniky, vtšinou táhlé a tklivé, jako - u m kon vyvádjí, nebo darovalo m dvátko prstýnek zlacený a já jí za to ri dal na dkaz lásky svý ...

 

Opláchnu se na lavóru, pejedu párkrát kartákem zuby, hrábnu do vlas hebenem, ani copánky nezapletu a uháním ven. eká na m Berta, moje vrná, sndá kamarádka. Zajdeme pro pekaovic Jiinku, ta je jako já, taky se budí, a se vzbudí. Rozloíme panenky, koárky a všechny panenkovské propriety a zcela se ponoíme do hry, svt lidí pro nás neexistuje. Berta toho sice moc nemá, protoe se svojí širokou rodinou vandruje z místa na místo, ale to nevadí, její panenka se vozí v našich koárcích. Vaíme z písku a trávy jídlo pro panenky i pro nás a dláme, jakoe jíme. Hra na jako, je stará známá, dtmi osvdená hra s fantasií.

Dnes je také den, kdy pojedu s ddekem za msto, na skládku s velkými odpadky. Na skládku jdu po svých, ale na zpátení cest m ddeek poveze ve vyprázdnném vozíku - ebiáku. Sice mi drkotají zuby, kdy vozík nadskakuje po dlab, ale pipadám si náramn.

 

    

 

V nedli, chodíme s babikou do parku, kde ddeek hraje v místním orchestru na fagot a korzujeme kolem dokola a stále nkoho zdravíme. Mám nedlní šaty, bílé ponoky, mašle v copech, zkrátka ijeme spoleenským ivotem.

 

Náru mojí babiky a ddeka je pro m bezpená a nedobytná pevnost, kterou jednou zdolá jen ubíhající as.

 

ím je lovk starší, tím více na nj dotírají vzpomínky, hlavn ty krásné, ty nepíjemné se njak samy vyfiltrují. Ty krásné vzpomínky jsou záchytným bodem, kdy je lovku nejh, kdy je nemá, jeho ivot je chudší. O tom by mohla vyprávt vtšina dtí z dtských domov.

Naa Dubcová



Komente
Posledn koment: 13.03.2010  05:00
 Datum
Jmno
Tma
 13.03.  05:00 Bobo :-)))
 11.03.  20:59 josef
 10.03.  23:27 JanaG
 10.03.  22:01 Lia
 10.03.  20:58 Naa
 10.03.  20:47 venca
 10.03.  16:54 denda04
 10.03.  13:40 Naa
 10.03.  12:31 Pepk
 10.03.  10:35 janina
 10.03.  09:57 Naa
 10.03.  09:11 KarlaA
 10.03.  09:05 jisuch53
 10.03.  08:33 vomod
 10.03.  08:21 imraL
 10.03.  08:04 Kopiva.
 10.03.  07:55 Alena
 10.03.  06:58 Nela