Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Daniel,
ztra Miloslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Psalo se ped léty - 6

Jan E. Purkyn


Vdy pírodní a lékaské vyšinuly se v našem století do výše obdivuhodné. Té eský národ me s chloubou jmenovati nkolik uenc, o tyto vdy velmi zaslouilých. Z tchto mu písluší snad první místo u nás Janu E. Purkyovi.


Jan Evangelista Purkyn narodil se roku 1787 dne 17. prosince na zámku Libochovickém v echách. Rodina Purky pochází však z Litomic. Otec byl hospodáským úedníkem. Jan byl ze tí dítek nejstarším. Stav se chovancem ádu piaristického, studoval Jan na Morav v Mikulov. Rok noviciátu konal na Staré Vod, odkud poslán roku 1805 do Stránice, aby tam vyuoval, odtud pak do Litomyšle. Zde roku 1807 z ádu piaristického vystoupil, obávaje se namáhavého školského vyuování a toue zárove vnovati se voln samostatnému studiu vd pírodních. Ovdovlé matce své, bydlící ve Vys. Mýt, zpsobil tím alos i staros nemalou. Ale Jan nezoufal a odebral se do Prahy. Soukromým vyuováním v bohatých rodinách byl nucen se iviti. Podporován rodinou baron Hildprandt studoval Purkyn vdy lékaské na univerzit praské, kde ji tehdy tšil se pízni svých profesor. Necht se vnovati provozování lékaství pomýšlel Purkyn na to, oddati se zcela studiu vd pírodních a zaloiti pro n zvláštní ústav. Cestoval za tím úelem po Švýcaích prohlíeje si tamnjší vzorné ústavy. Ne sešlo s toho. Aby dosáhl samostatného njakého místa, byl Purkyn nucen pipraviti se k doktorátu, jeho roku 1818 dosáhl.


Té doby napsal ji Purkyn nkolik vdeckých pojednání, jimi na sebe upozornil tehdejší uence. Mezi jinými pilnul k nmu nmecký básník Goethe pro lánek jeho o v i d n í.
Zabýval se Goethe práv sám té studiemi o lidském zraku. Purkyn byl tehdy ješt asistentem na praské universit, kde ucházel se o místo profesorské, ale marn. Té v Pešti hlásil se o podobné místo bez výsledku. Purkyn byl ech a to mu vadilo. Teprv v cizin byl po zásluze ocenn. Na vybídnutí dra Rusta z Berlína ucházel se Purkyn o profesorskou stolici fysiologie ve Vratislavi a místo obdrel. R. 1823 nastoupil zde svj úad a teba zprvu jako cizinec nerad byl vidn, získal si brzy ueností, vlídností a skromností všeobecné obliby, take zván byl „dobrosrdeným Rakušanem“.


Vdecké práce roznesly z Vratislavi Purkyovu slávu daleko za hranice. Byl on badatelem vhlasným a objevil dleité pravdy pro vdu lékaskou. Té ve vd o rostlinstvu vykonal mnohou práci záslunou. Škoda jen, e zstal píliš skromným! Mnohý jeho vynález zstal neznámým a pišel v zapomenutí. Purkyn zídil ústav pro veledleitou fysiologii zprvu ve svém byt, kde jeho áci drobnohledem mohli zkoumati, popisovati a kresliti prvotní ásteky lidského a zvíecího tla a veškerého vnitního ústrojí. Teprv r. 1842 zízen mu na státní útraty malý ústav tohoto druhu. Univerzita Vratislavská byla tedy první, pi ní zízen byl samostatný fysiologický ústav zásluhou Purkyovou. Odtud rozšíily se tyto ústavy po všech universitách.


Ve Vratislavi nauil se Purkyn té polštin, obcuje zde asto s Poláky. Pozdji uil se i maarsky, aby úastniti se mohl sjezdu léka a pírodozpytc v Prešpurku roku 1865. Ped tím úastnil se podobných sjezd v Lipsku, Berlín, Dráanech, Vratislavi, Praze a v Karlových Varech. Purkyn dopisoval do všech vtších vdeckých asopis nejen v oboru vd pírodních a lékaských, nýbr i posudky dleitých spis o Slovanstvu, ím mezi Nmci šíil správné názory o Slovanech vbec a zvláš o eších. Podobn pednášel i asto o dílech probouzející se eské literatury, zvláš o Kolláru, Jungmannu, Holém a jiných. A kdy jeho piinním povolán byl na profesorskou stolici slovanských jazyk do Vratislavi Fr. Lad. elakovský, jen té v Praze místa dostati nemohl, získávali potom oba mezi nmeckými uenci eskému národu píznivc. Ano i v cizin pro literaturu eskou pracoval. Peloil z ásti básn nmeckého básníka Schillera do eštiny a z italštiny Tassovu báse „Osvobozený Jerusalém“. Byl té spolupracovníkem Preslova vdeckého asopisu „Krok“.


Pro veejnos tak všestrann inný, v rodinném ivot však byl Purkyn stíhán krutými ranami. Oenil se s dcerou slavného fysiologa a professora Rudolfiho v Berlín. Ze tyech dítek zstali mu na ivu jen dva synové, ano i manelku a matku svou ztratil záhy r. 1834. Bylo mu te v cizin tím smutnji – touil tudí po návratu do vlasti, ale teprv po 15 letech splnna jeho touha. Roku 1848 úastnil se v Praze slovanského sjezdu a byl jmenován za píinou ptistého jubilea praské university doktorem filosofie. Na podzim r.1849 byl konen Purkyn i elakovský povolán na praskou universitu – Purkyn jakoto staec 63 let.


Ale i v Praze byla ješt innos Purkyova všestrann plodná a poehnaná. Zaloil pírodovdecký asopis „ivu“, podporoval všecky vlastenecké podniky, podporoval radou i skutkem i penzy studující mláde, pjoval knihy, kdo pišel vypjit, psobil ve spolcích, byl pedsedou: „Spolku eských léka“, pírodovdeckého odboru Musea eského, sboru pro pírodnické prozkoumání ech, místopedsedou „Umlecké besedy“, estným údem a lenem : výboru Musea eského, královské spolenosti nauk, pírodnického spolku „Lotos“, lenem Svatoboru, Hlahola, Sokola – zkrátka: skoro všech uitených spolk vlasteneckých. Byl té po šest let poslancem na snm království eského.


Z posledních vdeckých výzkum Purkyových sluší jmenovati jeho pozorování zvuk, uvnit lebky slyšených v tylní její ásti. Omylem potom roznesla se novinami zpráva, e vynalezl stroj, jím i hluší mohou slyšeti.


Sláva Purkyova rostla stále doma i za hranicemi. Evropské uené spolky i akademie jmenovali ho estným lenem. Vypráví se, e dostal jednou psaní z Ameriky, adresované pouze: Purkyn v Evrop. A psaní došlo ho v poádku – tak byl znám po všem vzdlaném svt. Zemel dne 28. ervence 1869 v Praze u vku 82 let. Památka jeho mezi uenci bohdá nikdy nevyhyne!
Napsal Josef Jasanovi
Zdroj: asopisu Náš domov, rok 1892


Zprostedkovala Vlasta Vrlová

Další lánky:

Psalo se ped léty - 1

Psalo se ped léty - 2

Psalo se ped léty - 3

Psalo se ped léty - 4

Psalo se ped léty - 5 



Komente
Posledn koment: 18.12.2009  10:36
 Datum
Jmno
Tma
 18.12.  10:36 imraL
 17.12.  15:25 Kopiva