Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vilm,
ztra Maxmilin.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mistr spisovatel Oldich Šule


Je to autor mojí nejmilejší kníky "Letopisy v ule". Díky vynálezu internetu jsem pi "brouzdání" po nm našel vynikající web lokalitu "Internetový magazín nejen pro seniory" SeniorTip, kde jsem se té zaregistroval jako len. Zde, v sekci "Rozhovory" jsem našel rozhovor Pavly Pešatové "Dotýkaní Ostravou" ze 17. bezna 2006 se spisovatelem Oldichem Šuleem. V tomto samostatném lánku chci vyjádit svoje nadšení a obdiv nad dílem tohoto pana spisovatele.
Kniha "Letopisy v ule. upoutá od zaátku do konce dynamikou dje a barvitou kresbou prostedí. Dovoluji si zde citovat z píspvku pro konferenci v Jeseníku „Slezsko a Jesenicko v literárním zobrazení“ 29. záí 2004 od Doc. PhDr. Jiího Urbance, CSc, Slezská univerzita v Opav, Ústav bohemistiky a knihovnictví, s kterého obsahem se pln ztotouji:
Autor se na úseku eské beletrie mimoádným zpsobem zaslouil o zpodobení Jesenicka, nkdejšího Frývaldovska s jeho kameníky.
Tak u tu zase máme vánoce a to je as, kdy si dovolím znovu peíst tu úasnou ságu, ságu rodu burujú Tröstr a rodu proletá Hanke. Krom toho, e jde o sociáln - kritický román, je to román z prostedí, kde jsem proil období mládí svého ivota - období zanechávající snad nejhlubší “brázdu” v lidské pamti - jesenického regiónu na severní Morav. etl bych tu knihu zas a zas tak, jako bych si mohl stále dokola pouštt Streisandovou a Matthaua v jejich „top hitu“ „Hello Dolly“, ale musím si to potšení šetit, aby bylo tak intenzívní i nadále.


Aha! Vdy to je ta hlavní Frankeho vila v erné Vod, kterou bylo vidt z okna našeho bytu pi prodejn potravin, kde byl otec vedoucím a matka prodavakou. No toto! Však ten domek na kopeku nad Frýdberkem kde Hankev syn v noci vidl oknem proradného úetního drustva kameník, jak se domlouvá s fabrikantem Frankem na „vytunelování“ drustva pomocí diverzantského vedení jejich úetnictví, byl asi ten o jednu ad pod domkem, kde rodina Mirka En bydlela. A také pozdji bydlela v domku s prodejnou potravin pi elezniních závorách v Jeseníku, okolo kterého pufkala parní lokomotiva odváejíci poslední eskou rodinu pednostu stanice do vnitrozemí, po obsazení pohranií Nmci v roce 1938.


Hlavní dvody mého hlubokého vztahu k této knize, která mne tolik zaujala jsou dva, a to, e v letech 1946 a 1958 (ve vku od 6 do 18 let, kdy jsem nastoupil na vysokou školu) jsem il s rodii v jesenickém regionu, postupn v erné Vod, v ulové a v Jeseníku. Druhým hlavním dvodem je zájem o literární tvorbu charakterizovanou jako "sociáln-kritický román" pvodu z Francie, Nmecka, Anglie, Ruska a samozejm také domácího. Tato oblast spadá do zájmu o filozofii coby meditování nad vírou, vdou a ideologií a jak se orientovat v souasné ée liberalizace, globalizace a "stetu civilizací". Píbhy chudák ze sociáln-kritických román spolu s jejich vírou v lepší budoucnost jejich dtí mne vdy hluboce dojímaly.
Kniha popisuje djiny Jesenicka v dob jeho nejvtší prosperity v letech 1900 a do skonení války v r. 1946. Knihu vydala Mladá fronta v padesátých letech, edice "Boje". Dílo vypadá také jako propaganda vynikající kvality, vc však není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, spisovatel upadl v letech normalizace v nemilost. Je to sice "sága rodu Hanke" kameník z dlnické tídy ale souasn také "sága rodu Tröstr" podnikatel, zakladatel a budovatel fantastické prosperity na báze jesenické uly. Je to také mimoádn zajímavý obraz ivota nmeckého etnika v regionu moravských Sudet, psaný nezaujatým a chápavým pohledem p. spisovatele. Kniha mla být asi té vnovaná památce obtí stelby do úastník tzv. frývaldovské stávky v roce 1931.


emu se obdivuji a co mne tak fascinuje na knize "Letopisy v ule" coby literárním díle:
Dj se tu odehrává v erné Vod, ulové a Jeseníku a dalších, v místech, které jsou mi dvrn známé. Jesenický okres se nachází na periferii Moravy s obtíným pístupem pro automobilový provoz pes ervenohorské sedlo a podobn pro elezniní spojení pes ramzovské sedlo, tedy pro investice a obchod. Na vybudování tunelu, který by Jesenicko zpístupnil z centrálních ástí Moravy, se asi nikdy peníze nenajdou. I proto pati Jesenicko k regiónm s nejhoršími parametry nezamstnanosti. Poznání, e v dnes u asem zašlých místech proudil kdysi mohutný tok prosperity jesenického kamenoprmyslu tak skvle podaný v „Letopisech“ spolu s píbhy hrdin a aktér doby, bylo pro mne snad stejn vzrušující, jako objevy ddictví dávných civilizací pro archeology v ecku a Mezopotámii.


Jak se tedy neobdivovat skutenosti, e nkdy v ješt ne tak daleké minulosti tu vzkvétal biznis na báze domácí suroviny - uly a region byl pln hospodáského ivota. Bylo to tu nco jako Bav hospodáský zázrak v malém vydání. Ješt v roce 1946 byly stopy po tom jasn viditelné. Na Jesenicku bylo prý asi 40 lom na kámen, ve Vápenné se til materiál zpracovávaný na vápno. Stály ješt dílny v kterých se vytený kámen zpracovával. elezniní vleka do erné vody byla ješt asi v provozu. S partií chlapc jsem mli v erné vod v roce 1946/47 k dispozici na hraní opuštný lom s dílnami, kolejnicemi a vagónky. Dnes u se píroda opt zmocnila prostor po opuštných lomech tak, e je u asto najdeme jen, kdy si z minulosti pamatujeme kde byly.


Jsou tu stopy z minulosti psané nmeckou menšinou v období a do konce 2. svtové války a tyto stopy ve mn zanechaly hluboký dojem. Svoji obtínou pístupnost z vnitrozemí SR si Frývaldovsko kompenzovalo infrastrukturou, která zajišovala obyvatelstvu všechen potebný a nevyhnutný komfort - rozvinutá elezniní silniní sí, sí obchod, restaurací a zaízení turistického ruchu, ve Frývaldov byly bezchybné sít vodovodní a kanalizaní a té zaízení na výrobu svítiplynu. Samostatnou podkapitolou jsou Priesnitzovy lázn / Lázn Jeseník. Hlavní msto regionu Frývaldov mlo vybavení vynikající infrastrukturou všeho druhu - divadlo, kino, koupališt s vytápnou vodou, na kopcích obklopujících msto byly výletní restaurace. Mstský park s vzácným rostlinstvem a malými dekoraními stavbami ml velmi velkou rozlohu a sahal a vysoko do sousedícího lesa. Na druhé stran, v minulosti patila sousední ást dnes polského Slezska Nmecku a na tuto stranu bylo spojení v dob ješt ped první svtovou válkou samozejmé.

 

Vlastní literární zpracování díla si zaslouí absolutorium. V knize nejsou vbec ádná hluchá místa, která nacházím i v dílech nejúspšnjších svtových spisovatel. Zajímají mne knihy a dívám se na filmy z oblasti „literatury faktu“, tedy o píbzích na báze skutených událostí z historie, sebelepší sci-fi mne upímn nudí. Nedokáu se celou dobu dívat ani na rekordn úspšná díla, jako je teba film Titanic s Di Capriem, jakmile zjistím, e reisér natahuje as a pro danou zásobu intuice autor by pro dané dílo byla snesitelná hrací doba namísto 3,5 tak moná 1,5 hodiny. Kdy „Letopisy“ porovnám tebas s díly tak úspšného amerického spisovatele Heilyho, tak napíklad román „Kola“ z prostedí automobilového prmyslu je jist vynikající dílo, minimáln však ást románu je fádní a uritými pasáemi se musím „prokousávat“ k napínavjším. V „Letopisech“ nenacházím naproti tomu vbec ádnou „vatu“. Dj je bohatý a dynamický v celém toku píbhu a román se te „jedním dechem“ od první a po poslední stranu.


Píbh knihy spisovatele Šulee je podobný píbhu úspšného seriálu „Synové a dcery Jakuba Skláe“ z prostedí severoeského skláského prmyslu. Dílo „Letopisy v ule“ by podle mne mohlo být podkladem pro o nic mén úspšný televizní seriál nebo vícedílný film.

 

Miroslav Nesrsta



Komente
Posledn koment: 19.12.2009  16:24
 Datum
Jmno
Tma
 19.12.  16:24 vomod
 18.12.  18:36 Rudolf