Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Duše je volná, zatímco tìlo je loutkou

 

Aplausem vestoje skonèila v ostravském Divadle loutek premiéra baletu Labutí sen pro duši. Navíc byste tì¾ko hledali diváka, jeho¾ oko nezaslzelo, anebo který by aspoò nemìl „knedlík v krku“. A kdy¾ byl primátor mìsta Ostravy Petr Kainar vyzván na jevištì, aby øekl pár slov, vyjádøil natolik hluboké duchovní myšlenky, ¾e by je mnohý èlovìk od politika urèitì neèekal. „Zlo na tomto svìtì je podmínkou svobody èlovìka,“ øekl. „Jsme vnímaví k utrpení jiných, jen¾e to souvisí s daní za mo¾nost vybrat si a mít svobodnou vùli. Souèasnì pøitom v srdci cítíme, k èemu nás to zavazuje.“


Text ke scénáøi baletu Labutí sen pro duši napsala osmnáctiletá Zuzana Racková, která pøed rokem zemøela, ani¾ kdy opustila vozíèek. V atmosféøe totálního dojetí se rozhovor s její maminkou Vìrou nemohl uskuteènit, proto jsme se sešli asi o týden pozdìji. A hluboce duchovní myšlenky byly opìt tady.
„Kdy¾ o nìkom na vozíèku mluvíme jako o mentálnì posti¾eném, ve skuteènosti mluvíme o sobì,“ zaèala paní Vìra Racková. „To my jsme ti, kteøí jim nerozumíme, a proto jsem na mentální posti¾ení Zuzky nikdy nevìøila. Velkou pomoc mi pøitom poskytla francouzská terapeutka Katherine Bo¾oòová, která se pøivdala do Ostravy a mimo jiné napsala knihu Dej mi ruku, a» mohu mluvit. Nauèila mì metodu usnadnìné komunikace se Zuzkou prostøednictvím elektronického diáøe, co¾ je vlastnì tabulka s abecedou.“


O nìèem takovém jsem ještì neslyšel. Jak tato metoda funguje?
„Komunikovat nemusíme pouze slovy. Kdo tomu nevìøí, zùstane nevìøícím Tomášem, ale já vím, ¾e kdy¾ se èistou duší napojíte na jiného èlovìka a chytnete ho za prst, on vám na tabulce vy»uká sdìlení, které vás zajímá. Samozøejmì to chce trénink. Ovšem sdìlení je pak v¾dycky pravdivé, proto¾e èistá duše lhát neumí - lhát umí pouze naše „zašpinìná“ mysl, kterou jsme to dlouhými a opakovanými procesy nauèili.“


Mù¾ete pro lepší orientaci uvést konkrétní pøíklad?
„Jistì. V samotných poèátcích se terapeutka zeptala Zuzky, jak se cítí a ona jí odpovìdìla – jako v base. Francouzka netušila, co to v èeštinì znamená, a proto se nás pøišla zeptat, jaký má Zuzka vztah ke kontrabasu… Ostatnì, Zuzka se nikdy necítila být tìlem, tak¾e kdy¾ jí nìjaké jídlo chutnalo, oznámila: Pusince šmáklo. A neustále s námi komunikovala v takové úrovni, ¾e duše je volná, zatímco tìlo je loutkou.“


Odtud pøišel impuls na scénáø k baletu?
„Dalo by se to tak øíci. Kdy¾ jednou zlobila, zeptala jsem se jí, co chce. A ona odpovìdìla: a» tatínek udìlá - tedy zre¾íruje - Labutí jezero. S tím, ¾e Èajkovský mìl obrovský duchovní vhled do labutí. A tak zaèaly schùzky s mnoha lidmi nad libretem, které Zuzka napsala a jeho¾ význam dostával èím dál konkrétnìjší podobu.“


Jak se vám podaøilo vèlenit do pøedstavení vozíèkáøe?
„V Národním divadle moravskoslezském jsme se potkávali se šéfem baletu Igorem Vejsadou a ten nám øekl, ¾e vidìl v Izraeli balet s vozíèkáøi. Toho nápadu se chytla jeho dcera Tereza a já jsem poté sdìlila maminkám spolu¾aèek od Zuzky, ¾e jsem jejich dìti pøihlásila do baletu. Nenechaly mì zavøít do blázince… Zaèaly nápad podporovat, spolu s øeditelkou Múzické školy v Mariánských Horách Miloslavou Soukupovou. Mimo jiné šlo o úmornou a titìrnou práci, proto¾e nauèit tyto dìti z obèanského sdru¾ení Bílá holubice vnímat tìlo, to byl opravdu velký úkol, zvláš» pro choreografku Terezu Vejsadovou.“


Kdo se postaral o finanèní zázemí?
„Generálním sponzorem se stal magistrát mìsta Ostravy, ale naprostá vìtšina lidí pøistupovala k projektu zcela nesobecky, bez nároku na honoráø. Týká se to i Pavla Soukupa, jen¾ nám nahrál Bo¾í hlas a Zuzany Øíhové, která hlasovì ztvárnila Duši. Pøidala se nadace 02, nyní i Nadace Patrik dìtem, Janáèkova konzervatoø zadarmo pùjèovala baletní sál, Èeský rozhlas Praha poskytlo studio, man¾el Ilja splnil pøání Zuzky a ujal se re¾ie…“


Jste spokojeni s ohlasy na pøedstavení?
„V øadì pøípadù byly reakce lidí dojemnì pøekvapivé. Napøíklad biskup František Lobkowicz øekl, ¾e mu ta konfrontace obrazù, ducha i tìla pøipadala jako druh mše. Ale kdy¾ jsem se napojila na Zuzku, suše mi oznámila, ¾e pøedstavení mìlo rezervy. Ona si nikdy nepotrpìla na sentiment.“


Bìhem rozhovoru jsem pochopil, ¾e ¾ivotní pøíbìh Zuzany Rackové je natolik bohatý, ¾e by se o nìm dala napsat kniha. I v tom je její poselství – jak se my zdraví máme pravdivì dívat na lidi s handicapem. Mimochodem, její pøíbìh vyprávìl školákùm v Izraeli Šimon Adler, se kterým se Zuzka seznámila u Mrtvého moøe. A dìti jí tam zasadily olivovník. Za stateènost.


Jiøí Muladi

P.S. Pøedstavení Labutí sen o duši se v ostravském Divadle loutek budou reprízovat 7. bøezna, 4. dubna, 24. kvìtna a 7. èervna.



Komentáøe
Poslední komentáø: 05.03.2009  09:53
 Datum
Jméno
Téma
 05.03.  09:53 LIA Labutí sen
 04.03.  21:42 Marta Písnì rackù a labutí
 04.03.  13:42 Kopøiva.
 04.03.  10:00 Libu¹e
 04.03.  08:40 Kamila
 04.03.  00:30 Ol¹er skvìlé