Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Evenie,
ztra Vojtch.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mexický svátek Dušiek

 
“Pro obyvatele New Yorku, Paíe i Londýna je smrt slovo, které se nevyslovuje protoe pálí na rtech. Mexian jí naopak navštvuje, hraje si s ní, smje se jí, hladí jí, spí s ní a je to jeho nejoblíbenjší hraka a jeho velká láska. Urit je v mexickém pístupu ke smrti stejný strach, jako kdekoliv na svt, ale Mexiané ho neukrývají, tak jako neukrývají smrt.. Dívají se jí do tváe s trplivostí, s ironií a nkdy dokonce i s pohrdáním…”
Octavio  Paz
(mexický spisovatel, dritel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1990)

* * *
 
Svátek zesnulých se slavil v Mexiku dávno ped píchodem španlských dobyvatel. Slavil se bhem celého srpna (devátý msíc aztéckého kalendáe), zárove s oslavami ukonení poslední sklizn. Pro Aztéky nebyla smrt cestou do nebe, do oistce i do pekla, tak jak nás to uí katolická církev.Prost mrtví jen odcházeli do jiného svta. Ten svt se jmenoval Mictlán a vládli v nm, (nezlomte si jazyk) Mictlantecuhtli a Mictecacíhuatl – pán a paní smrti. Dti mly svj vlastní „svt“, který se jmenoval Chichihuacuauhco a rostly tam stromy z nich teklo mléko. A protoe cesta byla dlouhá, nebotíci potebovali být na cestu dobe vybaveni, nejen jídlem a pitím ale potebovali na cestu i zvíe, které by je ochránilo pi nebezpené cest. (V mnoha hrobech se našli kostry ps). Lidé vili, e jednou do roka se mrtví vracejí na zem, jen tak, trochu si popovídat. A tak pro n smrt nikdy neznamenala konec a smutek.
 
S dobyvateli také pišli kní a mniši, aby obrátili “divochy” na víru Boí a byli to práv oni, kteí spojili aztécký svátek s katolickýma Dušikama.
 
Svátek mrtvých je jeden z nejdleitjších svátk v Mexiku a tak Mexianm na n nestaí jen jeden den. A proto slaví Dušiky ji od prvního, protoe ví, e prvního listopadu se vrací duše dtí a druhého, duše dosplých. Mexiané jsou známí svou pohostinností, a tak je logické, e se na takové svátky musí dobe pipravit.
                            
U nkolik dní ped svátky zaínají pipravovat pohoštní  pro své blízké, ivé i mrtvé . Nejdíve se upee “pan de muerto”  neboli chléb mrtvých, co je dost podobné našemu mazanci, jen místo kíku, který se dlá na mazanci, se na bochníky pidají zkíené ruliky tsta pipomínající kosti. Také se zanou pipravovat cukrové“calaveritas“ neboli lebeky. Pak se pipraví všechna jídla, která ml nebotík rád a postaví se oltá. Ty se  mohou postavit doma, venku na zahrad nebo pímo na hrob.
 
Postavení oltáe je sloité:
musí mít sedm  stup (tolik, kolik  jich musí nebotík vystoupit, aby se dostal do Mictlánu). Kadý je ozdoben vystihovánkami z barevných papír a na kadý se  pokládá nco jiného. Nesmí chybt kvtiny, ozdoby, svíky a pro dti hraky a ovoce (to ostatn nechybí na ádném oltái). Pro dosplé se pokládádají na oltá jejich zamilovaná jídla a samozejm pití. Na posledním stupni je vdy postavená fotografie zesnulého.
 
Další neodmyslitelná figura Dne mrtvých je “Catrina”. Karikatura smrtky, kterou namaloval koncem XIX. století mexický malí a karikaturista José Guadalupe Posada a její jméno pochází z mexického výrazu catrín, co chce íct nco jako elegantní. Dnes dlají Catriny z cukru, z keramiky, z papíru a dokonce i lidé se za Catrinu pevlékají.
 
Po setmní se všichni odeberou na hbitov, kam v košíku pinesou také jídlo a pití a to nejen pro ivé, ale hlavn pro mrtvé, protoe ví, e oni si pijdou nejen popovídat, ale i najíst a popít. Celé rodiny stráví na hbitov skoro celou noc. Pojedí, popijí a zazpívají na “zdraví” svých nebotík a k ránu se vrací šastní a spokojení, e se “vidli” a hlavn, e si popovídali se svými drahými. A to doslova, protoe oni opravdu s mrtvými mluví nahlas.
 
Mexický svátek mrtvých nemá ve svt obdoby  a pro toho, kdo ho jednou v Mexiku zail, je to nezapomutelná vzpomínka na celý ivot.
               
V roce 1993, Unesco prohlásilo mexický Den mrtvých za „nehmotné ddictví lidstva“.
 
Jana de Galindo
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 02.11.2015  16:00
 Datum
Jmno
Tma
 02.11.  16:00 ferbl
 01.11.  16:58 Janina
 01.11.  09:49 kosan
 06.11.  16:15 Dixi
 06.11.  02:52 Polarka Jani moc zajimave!
 03.11.  23:54 Vesuvanka dky :-)))
 02.11.  11:53 jisuch53
 02.11.  11:26 wiki
 02.11.  09:16 Rena
 02.11.  00:33 JanaG Dane
 02.11.  00:31 JanaG Magdalence
 02.11.  00:11 Magdalena
 01.11.  22:57 Dana Podkovn
 01.11.  22:31 Rozrka
 01.11.  19:06 Mila
 01.11.  18:12 Gabi-florka
 01.11.  18:09 Gabi-florka
 01.11.  09:02 gagi tak nevm?
 01.11.  09:00 Bobo :-)))
 01.11.  07:40 hera
 01.11.  06:35 Jitka I.