Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vojtch,
ztra Ji.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

V roce 1938 podvod zachránil synagogu
Poslední svdek záchrany synagogy
 
Ped léty - v roce 1938 hoely synagogy na celém území, které ovládalo nacistické Nmecko. Za to, e krnovská synagoga existuje ješt dnes, vdíme odvaze radních, kteí podvedli íšské úady.
 
Namísto synagogy nechali radní vypálit jen obadní sí na idovském hbitov a fotky tohoto spáleništ pak poslali do Berlína spolen s hlášením o splnní úkolu. Nahlásili svým nadízeným, e synagoga byla zniena pesn podle jejich naízení.
 
Trik spoíval v tom, e synagogu architekta Ernsta Latzela nmecky hovoící Krnované tajn pestavli na trnici. Krásná budova, na které narychlo odstranné idovské symboly nahradil nápis Trnice, unikla barbarským nacistickým rozkazm, které naizovaly systematické zniení všeho idovského. Radním, který pesvdil své kolegy o nutnosti zachránit synagogu, byl Franz Irblich.
 
Jeho syn Helmut Irblich je dnes u posledním ijícím pímým svdkem akce  na záchranu synagogy. Po sedmdesáti letech se do synagogy vrátil, aby zde vzpomínal na události, které proil jako osmiletý hoch. „Moje role odpovídala mému vku. Mým úkolem bylo na kole vozit do synagogy horký aj v ptilitrové bandasce pro skupinu asi deseti spolupracovník, kteí tam odstraovali idovské symboly. aj vaila maminka v našem byt, jeho dnešní adresa je Blahoslavova 9. Na erstv nabílených stnách synagogy ješt prosvítaly pvodní nápisy. Lavice byly narovnané pi stnách, protoe uprosted synagogy byly kovové koše, ve kterých hoel koks, aby stny rychleji vyschly a aby kysliník uhliitý urychlil tvrdnutí vápna. U zde byla pipravena nová deska s velkým nápisem trnice,“ pedstavil své osobní záitky Helmut Irblich, který dnes ije jako penzionovaný stavitel v Schweinfurtu.
 
Lidé, kteí tajn pestavli synagogu na trnici, byli zamstnanci jeho otce Franze Irblicha. Ten se uznání za záchranu synagogy nikdy nedokal. Jako významný podnikatel, majitel krnovské stavební firmy a pily v Krásných Loukách - Kobylí musel být také lenem NSDAP. Proto si po válce odsedl deset let ve vznici v Opav a krátce po propuštní zemel.
Dnes u se pesn nedovíme, zda hlavním motivem  záchrany synagogy byla úcta k boímu stánku, liberální smýšlení, lítost nad nádhernou stavbou nebo pragmatismus. Podle nkterých historik je moné, e ze strany krnovských radních šlo o projev švejkovství, které bylo inspirováno podobnou krnovskou událostí v 18. století. Tehdy krnovští mšané obešli naízení Josefa II. a privatizaním trikem zachránili ped zniením poutní kostel na Cvilín.
 
 
 
Foto: Hoící synagoga v Opav - 1938

Unikátní historická památka: synagoga v Krnov
 
Bývalý idovský templ v hornoslezském Krnov je jedinou v historické podob dochovanou a turistm pístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v esku s dochovanými arabskošpanlskými interiéry. Naopak všech šest ostravských synagog bylo znieno nacisty. V kraji se dochovala ješt synagoga v Novém Jiín, necitliv pestavná v dob socializmu a slouící dnes jako archiv, a synagoga v eském Tšín, která však není samostatn stojící budovou a je v ní umístno restauraní zaízení. 
 
Krnovská synagoga se nachází na nároí ulic Soukenické a Barvíské za budovou pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metry, výška dvojví 22 metry. Exteriér objektu je neorománský. Uvnit pevládají maurské architektonické prvky. Návštvníka zaujme hndoerven ladný kazetový strop a podkovovité oblouky vyezávaného loubí nad vnitními ochozy, tzv. galeriemi, které byly vyhrazeny enám. Tento styl od stedovku pouívali sefardští idé. Ti  ili do roku 1492 ve Španlsku, odkud byli vyhnáni do severní Afriky a na Balkánský poloostrov. Jejich architektura se v rakousko-uherských idovských obcích stala módní záleitostí. Na nosných litinových sloupech, tvoících kostru krnovské synagogy, jsou uchyceny rozvody plynového osvtlení, pod okny a ve strop najdete vtrací šachty. Portál pod východním prelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitní strany zde visel svatostánek (devná skí se svitky Tóry) a nad ním varhany. Na venkovním stešním soklu se tyily kamenné desky desatera, nyní uskladnné na pd.
 
Krnovská synagoga pestala slouit bohoslubám na podzim 1938, kdy byly Sudety pipojeny k nacistickému Nmecku. Krátce poté byly synagogy v okolních mstech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachránna. Starosta msta svolal radní a informoval je o tajném píkazu z Berlína, který znl „zniit idovský templ“. Sudetonmetí zastupitelé pak jednomysln schválili návrh stavitele Franze Irblicha, e nacisty podvedou. Byla vypálena obadní sí idovského hbitova, zatímco ze skutené synagogy byly odstranny symboly idovské víry a byla pemnna na mstskou trnici. V dob socializmu pak byla budova vyuita nejprve jako sklad, od roku 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci idovských obcí a od roku 2003 ji provozuje obanské sdruením Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní sí. Sdruení rovn získalo historické lavice z roku 1897, které pvodn slouily v synagoze v Olomouci. Do míst v lavicích budou umístny cedulky se jmény obtí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtená akustika dávají kulturním poadm v synagoze neobyejné kouzlo.
 
idé se do Krnova pisthovali v 19. století pedevším z blízké Osoblahy. Gesslerovi zapoali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Pradd), Bellakovi vybudovali druhou nejvtší textilní továrnu ve mst. lenové idovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo krásný secesní dm na Hlavním námstí, ve kterém se dnes nachází ecká restaurace Hermes. Tyto majetky byly ukradeny v roce 1938 a roku 1945 vtšinou nebyly vráceny. Krnovským idm pitíilo, e ped válkou se v drtivé vtšin hlásili k nmecké národnosti. idovská obec v Krnov dnes ji neexistuje, nejbliší náboenská obec sídlí v Ostrav. Památkou na zmizelé spoluobany je také idovský hbitov v ulici V osad pi výpadovce na Opavu. Byl ván poškozen ástenou likvidací v letech 1986-1990. Je nadále ve velice špatném stavu, peníze na jeho opravu nepicházejí.
 
Synagogu zpístupují lenové obanského sdruení Krnovská synagoga.
Webové stránky - http://www.krnovska-synagoga.cz

Pavel Kua

 


Komente
Posledn koment: 11.10.2008  13:17
 Datum
Jmno
Tma
 11.10.  13:17 Dana Podkovn
 11.10.  12:43 gagi je dobe znt souvislosti