Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vendeln,
ztra Brigita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme snait zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi budeme popisovat djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz   Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
SPIRO - ERGO SUM...
 
Manel zabouchnul dvee a cupitavým krokem obešel auto. Pak mi dvorn nabídl rám a u jsme si to vyšlapovali smrem k nedalekému parku. Pod nohama nám šustilo první nazlátlé listí. Ostatní barvilo vzrostlé stromy do palety tak nádherné, e by ji snad ádný z nás nevymyslil. Inu píroda si ped zimním odpoinkem pokadé  zahýí  a  lovk  asne.   Prelí  barokního zámku u bylo na dosah a zapadalo do scenérie dokonale. Obdivovala jsem organizaní výbor, který nemohl lépe naasovat a umístit náš sraz.
 
Manela jsem nechala na lavice. Mával na mne a pipomínal, abych se tam nezdrovala déle, ne bude nezbytn nutné. V tom mne pedbhl blovlasý mladík. Schody, kryté erveným kobercem, jsem vyšla staten a ješt staila vypnout povadlou hru. To u se ke mn blíila stará „vyzáblá“ osoba se záícími rusými vlasy sesanými do drdolu. Ten odstín mne penesl o adu let zpt. Vidím rolící rusovlásku Manu, jak se toí v kole s fešným mládencem. Byla to myslím první váná známost mezi námi dvaty. Jene nakonec Manin úsmv ustrnul nad haldami vdomostí ve studijních knihovnách. A dnešní paní doktorka a lenka vdeckých sympozií ije sama, opuštná v hmotném blahobytu.
 
Kolem stolu bylo rušno. Sešlo se nás zejm hodn. Jak prozíravé bylo u kdysi, e se budeme scházet všechny ti oktávy dohromady! Pi nedobrovolných odchodech do nenávratna nás zstává stále dost.
Alenka sedí vedle mne a usmívá se. Konen se její syn oenil a ona se stala babikou. Tato nová pozdní funkce ji naprosto promnila. Zatímco ped pti lety tu sedla upjatá intelektuálka v elegantním kostýmu, komunikovala jen s tmi spoluáky, které zdobilo nejvíc akademických titul – te tu byla šastná a rozesmátá bábinka v tém domácím obleení s vlasy voln sepnutými bez zásahu kadenice. Upímn eeno, slušelo jí to te mnohem více.
 
Lenka sedla za pedsednickým stolem vedle svého bratrance, který srazy svolával. Bývalá kráska tídy dokázala vkusn zestárnout. Její kdysi havraní vlasy zblely, ale mladistvý úsmv ji zdobil i nadále. Zakotvila jako magistra v lékárn kdesi v severních echách. Zatímco za mlada bývala spíš „buchtika“ – te  z ní vyzaoval elán. Práv se vrátila z Austrálie. Let byl  podle  ní  píjemný a trval  prý „jen“ 33 hodin!
 
Kunsthistorik Leon vynikal odjakiva vrozenou elegancí a uhlazeností. Byl zapáleným dezmenem, práv tak jako kamarád - blonatý a neohrabaný Jura. Ten ale ivot neunesl a záhy po maturit odešel do vných loviš. Leon to z nás všech dotáhl snad nejvýš. Byl editelem jedné velké kulturní instituce. V soukromí u tolik štstí neml. Dv jeho manelky zemely záhy a bez dtí. Bez potomk zstala i ernovlasá dcera známého lékae. A jí uení zvláš nešlo, vystudovala medicínu a psobila v ad ordinací. Nevím co je na tom pravdy, ale traduje se, e ze šachty ji vypískali havíi pro její sprosté ei. Potkaly jsme se ped lety, já tehdy mla dv malé dti, ona široký slamný klobouk, ple osmahlou jak to dokáe slunce u moe. Práv se vrátila z Malorky – tehdy to vbec nebylo bné – a prohlásila: "Já si alespo uívám, tebe nakonec dcka opustí a budeš sama, stará a u se nikam nepodíváš.“  Prorocká slova!
 
Arne byl šlechticem našeho roníku. Nezapel k jaké vrstv patí on, ani jeho dva brati. Nebyli trojata, ale vypadali jako jednobunní. Arne byl nejen premiant, ale ml i pirozenou autoritu. Mysleli jsme, e pjde v otcových šlépjích a bude lékaem. Jene se na fakultu nedostal a tak vystudoval techniku. Klasiku však stále velebí. Po smrti milované eny i dcery zstal sám, ale statený:„Spiro, ergo sum!“
Za našeho mládí byly módní spíše lepé díví tvary, ale spoluáci u tenkrát mohli nechat oi na Soni. Její krásné a klenuté poprsí jí dvata mohla jen závidt. Kupodivu si tyto atributy zachovala i po tch mnoha letech, pestoe u i její tváe brázdí etné vrásky. Jediná pišla na vysokých podpatcích!
 
Vstáváme a zvedáme íši na poest tch, kteí u s námi nejsou. Spoluák vedle mne sedící pestal se vzpomínáním a najednou se mne ptá: “ Nevíš kdo to je v té bílé hazuce a s bílou hívou?“  „Nevím“ pravím na to rezignovan. „V našem vku je to vlastn u jedno, jestli je to kluk nebo holka“.
 
Ohlásili, e se bude nosit svíková a pak se bude fotografovat... Nastal as, kdy jsem si vzpomnla na manela, sedícího na lavice v parku. Vypaila jsem se po anglicku.  Padesát pt let po maturit!
Saša Tomaštíková-Pniková       
 
PS: Spiro-ergo sum. Dýchám-tedy jsem (ješt)


Komente
Posledn koment: 08.04.2008  17:51
 Datum
Jmno
Tma
 08.04.  17:51 Hana Jurakov
 06.02.  19:59 ZdekaT. pro Mirka
 06.02.  19:44 MirekL Zdece
 06.02.  18:18 ZdekaT.
 05.02.  19:26 MirekL
 05.02.  12:29 Jitka I.
 05.02.  12:24 heroutova.vera
 05.02.  09:08 emach
 05.02.  07:45 wiki