Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vojtch,
ztra Ji.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O mém praddekovi
Referát 
Jako téma svého školního referátu jsem si nevybral ádného ze svtoznámých umlc, ale malíe, kterého mám rád a jeho obrazy, pedevším krajiny,  zdobí vtšinu stn našeho domu: mého praddeka,  akademického malíe Vlaka Antuška.
 
Praddeek, otec mojí babiky, se narodil v Benešov u Prahy, dodnes tam ulice, kde il prakticky celý ivot, nese jeho jméno – ulice Vlaka Antuška. Narodil se na poátku minulého století, 25. 8. 1901. Jeho tatínek byl kamná a hrní, chodil istit kamna i do konopišského zámku, kde il ješt František Ferdinand d´Este. Svých pt dtí otec stí uivil a malý Vladk mu asto pomáhal u hrníského kruhu. Tam asi zaal jeho vztah k umní, kdy tatínek chlapci dovolil vyrábt z hlíny zvíátka a vypalovat je v peci. Vladk byl nadaný ák a tatínek, i kdy nebyl bohatý, byl pece jen ivnostník a nechal  synka studovat na gymnáziu. Vladk konil se tykou z výtvarné výchovy, ne proto, e by neuml kreslit, ale proto, e maloval zdailé karikatury profesor. Pesto se pokusil o pijetí na Umleckoprmyslovou školu a zkoušky se mu povedly. Vystudoval ji v letech 1918 – 1923 u profesora Vratislava Huga Brunnera, který byl vynikajícím malíem a grafikem. Bhem studií se Vladk stal lenem Devtsilu, seskupení mladých avantgardních umlc, a spátelil se s Jiím Wolkerem,  s reiséry Jindichem Honzlem a Jiím Frejkou, s Vítzslavem Nezvalem a dalšími osobnostmi. Stejn jako ada dalších student umní si musel Vladk pivydlávat na studium – stavl kulisy v divadle, kreslil inzeráty a plakáty, ale také myl nádobí a bhem prázdnin pracoval na poli. Po dokonení školy vyrazil na studijní cesty, kde se protloukal na vlastní pst: byl v Itálii, ve Francii, kde se seznámil s celoivotním pítelem - malíem Otokarem Kubínem,  v Nmecku,  Jugoslávii, ecku, ale také na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, které projezdil na vozíku s plachtou taeném koníkem.
 
Svoji umleckou dráhu zahájil první výstavou v Praze v roce 1923 po návratu z cesty do Itálie. Potom následovaly výstavy v Benešov v roce 1932 a 1936. Tuto druhou výstavu zahájil jeho pítel a rodák, spisovatel Karel Nový. Byla to však léta hospodáské krize, take umlci si stejn jako bhem studií pivydlávali stavním kulis a kreslením plakát. V té dob však pracoval Vladk také na mozaikové výzdob zobrazující Skutky milosrdenství podle kartónu profesora Umleckoprmyslové školy Františka Kysely. Mozaiku meme najít v kapli Barto z Dobenína v  katedrále sv. Víta na Praském hrad. Vytvoil také mozaiky v Kotrov muzeu v Hradci Králové podle kartónu profesora Preislera a na Staromstské radnici podle Alšových fresek. V roce 1939 získal cenu v celostátní souti o nejlepší ilustraci. Ilustracím se vnoval i pozdji, v roce 1947 vyšel napíklad jím ilustrovaný Švýcarský Robinson.
 
Po válce pracoval Vladk v ad kulturních institucí, ale stále se vnoval malování a také vystavoval. V roce 1959 tce onemocnl  a odešel do dchodu. Celých 9 let ivota, které mu zbývaly, vnoval malování a dtem. Zaloil nkolik výtvarných krouk, kde uil dti z Benešova a okolí, jak kreslit pastely, uhlem, tuší,  i jak pouívat techniku linoryt a monotyp. S dtmi  vytvoil ješt rok ped svou smrtí mozaiku na obadní síni v Benešov. Nkteré z dtí pivedl na výtvarnou dráhu, jiné alespo k lásce k umní.
Zemel 28.10.1968.
 
Charakteristickým rysem mého praddeka, který bývá uveden i ve všech jeho monografiích, je prostota a skromnost a takové jsou i jeho obrazy. Inspiraci nacházel pedevším v krajin v okolí Benešova: v konopišském Chlumu, Nešttické hoe,  v kopcovitém kraji Blanických rytí. Z jeho krajin je cítit láska k domovu a pírod. Kreslil pedevším temperou, menší obrázky a skici, pastely. V pozadí obraz vídáme asto promodralé dálky, kopce a chlumy a vysoké nebe, v popedí pole a stromy, jejich barvy se mní podle roní doby: svtlá tráva a oranice na jae, lány zlatého obilí a syt zelená tráva v lét, barevný podzim, který maloval nejradji. Krásné jsou i obrazy zimy, kde  pouíval mén barev, ale více odstín. Na obrazech jsou louky, lesy, stromy, ale málokdy lidé. Dýchá z nich klid a pohoda a také pirozenost, beze stopy manýrismu a strojenosti. Souasníci jej nazvali malíem dálek, protoe práv kontakt vzdáleného horizontu s nebem je na obrazech nejhezí. Vladk namaloval také nkolik kytic a kreslil i ulice rodného Benešova. Obrazy starých domk, které dnes u neexistují, jsou svdectvím o dávno minulém ase. Tyto obrazy však bohuel doma nemáme. Mnohá díla Vlaka Antuška mají doma lidé, nkterá zakoupily rzné instituce vetn Národní galerie.
Filip Kareta
 
Prameny: Rodinný archiv (novinové lánky, katalogy z výstav, vlastní ivotopis Vlaka Antuška)  
 
Tráva v krajinách Vlaka Antuška
 
Nad tmi, co tu první umeli,
Se tráva stále mladší plevelí.
 
Pod vichrem, který stechu odnese,
Sotva jak pod tvou rukou slehne se.
 
Msíc, jen na oceán troufá si,
Odchází od ní mdlý a bezjasý.
 
Rok co rok jarní tráva na stéblech
vynáší vtrat pochovaný dech.
 
Míjením vný smysl je jí dán:
Tmu hrob vyvauje tpytem rán.
 
A malí, šttec namáeje v tpyt,
Umí as trav i krajin zastavit.
 
František HRUBÍN
 
„Antuškovo dílo vzniklo mimo hluk, kik a tlaenici, v jeho kraji. Bez stop manýrismu a strojenosti, je diskrétn poetické, je znakem kultivovanosti, o em nás pesvduje jeho barva, naprostá rovnováha tón teplých a studených. Jeho provedení je stejn upímné: bohatý dotyk šttce, jednou pesný a pak zas mkký nebo široký, a opt jemný, vše rozumn sloueno v lahodný celek, bez siláckých efekt. Tento partyzán ranní hodiny ví dobe, e jen v upímném vyjádení sebe sama je umlcova záchrana ped zapomenutím, a e tak kik po „pokrokovém“ umní jde do prázdna, protoe umní je jen jedno.“
Otakar KUBÍN (Coubine)
 
Poznámka: K vnoukov referátu jsem pipojil báse F. Hrubína a ást stati O. Kubína z katalogu, který mám doma. Také fotku malíe. Protoe však nemám ádné reprodukce, vyfotografoval jsem naše obrazy na stn, v rámu a pod sklem. Proto ten odlesk. Lépe se mi to nepodailo, ale snad tená získá pedstavu o zpsobu malby.
Ivo Antušek, ze malíe
 


Komente
Posledn koment: 19.07.2011  22:19
 Datum
Jmno
Tma
 19.07.  22:19 T.Z. ucitel maho tatinka ;-)
 13.01.  21:15 Gabi-florka
 13.01.  20:39 VraK
 13.01.  20:11 wiki
 13.01.  19:39 vasi.m
 13.01.  16:45 L
 13.01.  15:59 Rena
 13.01.  14:07 Rena
 13.01.  11:18 Bobo :-)))
 13.01.  08:08 Kamila
 13.01.  07:59 Marcela
 13.01.  07:50 Jitka I.