Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kristna,
ztra Jakub.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme snait zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi budeme popisovat djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz   Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Podnt ke vzniku této rubriky dal Karel (kmet), který mi napsal: Píši Ti z jiného dvodu. V našem kraji jsem se narodil, mezi zdejšími Nmci strávil i celou dobu války a tím mám nikdy neperušované kontakty k nim. V posledním roce jsem pro jednu zdejší agenturu peloil asi 250 stránek osobních vzpomínek našich Nmc na období od ticátých let a do poslední doby. Te njak nejsou prostedky uvedené vzpomínky vydat knin, snad budou vycházet na pokraování v mstských novinách. Snad jen dv nezní eským uším dobe, jsou takové nmecko-nacionalistické. Jinak opravdu je vše lidské. Mezi vzpomínkami jsou i velmi úsmvné i pekvapující. Kdyby Ti nkdy chybla nápl, dej mi vdt.  
 
Nápl sice nechybí, pesto se te s námi do jednoho „píbhu“ peneste…
Ludmila Holubová
 
Hubertova poslední cesta
Ze vzpomínek Manfreda Peukera z Broumova
 
Znám ji z vyprávní otce. Nechci tvrdit, e se vše událo pesn tak, ale ten píbh urit nebyl vycucán z prst. A tak pro bych neml, pieta sem, pieta tam,  nco, co má dle mého posouzení svou vyprávskou hodnotu, svit ostatním.
Zemel jistý Hubert z Broumova, Horního Poíí. Byl starým mládencem, il úpln sám a ml jen vzdálené píbuzenstvo. Za to ml ale hodn pátel, hlavn mezi stálými hosty místních hospod. V jednom se však podstatn lišil od ostatních broumovských spoluoban. Byl volnomyšlenkáem, nevil tedy na zmrtvýchvstání, ani na ivot vný.
 
Stalo se, e jeho pátelé i ostatní stejného smýšlení pekvapila zpráva o náhlém úmrtí tohoto jinak tak veselého a v nejlepšího létech jsoucího spoluobana. Vtšina volnomyšlenká ji tehdy dávala pednost pohbu ehem a toto bylo rovn páním pana Huberta. V Broumov však krematorium nebylo, nejbliší se nacházelo a v Trutnov. Take poslední cesta na tomto svt našeho Huberta mla vést tam.
 
Lidé z jeho okolí mu však chtli pipravit dstojné rozlouení s jim tak milovaným mstekem a krajem, a tak povili známé pohebnictví Wilhelma Knauera organizací rozlouení a pevozem.  Vše se dkladn pipravilo. 
      
Pan Knauer, jako vdy pi takových píleitostech obléknut do erného vycházkového kabátu a cylindru, nechal rakev dstojn ustavit a vyzdobit na nádraí, smutení spolenost stála tiše a ván v plkruhu okolo rakve, pipravené na poslední cestu Huberta. Mlky a dstojn se ekalo na smuteního eníka objednaného pro tuto píleitost z ad volnomyšlenká. Pijel ji ped hodinou z Trutnova a narychlo se posiloval v nádraní restauraci. Takové obady byly pro nj vcí pouhé rutiny a jeho, nebotíka vzpomínající, rozlukový projev byl takový všeobecný, nic neíkající a dal se vdy pizpsobit kadému pohbu. Jedinou dleitou informací, kterou eník vdy poteboval bylo jméno zemelého.
 
Kdy se konen smutení eník  objevil na nástupišti, došel dstojným krokem k panu Knauerovi. Te je na míst pipomenout, e pan Knauer byl siln nahluchlý. Smutení eník z Trutnova se pana Knauera tichým hlasem zeptal: “Jak se jmenoval zemelý?“ Majitel pohebnictví mu nerozuml jediného slova a pouze pedpokládal, e se mu eník pestavil. „Wilhelm Knauer,“ ekl majitel pohebnictví, pedstavil se a pátelsky mu podal ruku.
 
Po té se picestovalý eník postavil ped smutení shromádní a slavnostním hlasem zapoal: “Louíme se zde s našim milým spolubratrem Wilhelmem Knauerem ……..!“
Všichni pítomní najednou udiven rozeveli své pedtím pivené a sklopené oi a probrali se ze svého smuteního uvaování. Lehce do sebe dloubali lokty a tkání oí pešlo v poškubávání rameny. ím astji eník vyslovoval jméno Wilhelma Knauera, tím více se stupovalo všeobecné veselí následkem nezvyklé situace. Bez jediného slova pítomných došlo k vzájemné dohod, e eník nebude perušován, ani opravován. Zaprvé ho chtli ušetit trapnosti a zadruhé si všichni chtli vychutnat nastalé a do konce.
Pouze jeden se tváil ve své vznešeností naprosto ván - Wilhelm Knauer. Stál šikmo za eníkem a nerozuml jedinému slovu. Pouze z mnoství kapesník v rukou smuteních host utírajících si uslzené oi mohl on pepokládat, e ze slov smuteního eníka všem puká srdce. S jistou nedokavostí všichni ekali na další vyslovení jména a radji ji své oblieje schovávali za kapesníky.
Netrpliv ekající strojvedoucí, nervózní ze zpoujícího se a k odjezdu pipraveného vlaku celý obad ukonil ostrým hvizdem píšaly lokomotivy. A tak smutení eník uzavel svj projev slovy: “Milý Wilhelme Knauere vydej se na cestu, nikdy na Tebe nezapomeneme!“. Všem rychle stiskl ruce a  spšn nastoupil do  vlaku. Rakev s ostatky Huberta byla urychlen naloena do zavazadlového vagónu a vlak s hlasitým supním odjel. S velikou dstojností eník zamával smuteným host z okna vlaku svým kloboukem a oni optovali  máváním rukou.
Teprve kdy se v dáli ztrácela koncová ervená svtla vlaku, vypuklo shromádní v osvobozující smích. Dokonce smutení hostina v hostinci „U Wittich“ prý byla velmi veselá a protáhla se do pozdních hodin. Hubertovi pátelé,  pak ji ádn rozveselení, jen litovali, e tu legraci nemohl zaít samotný Hubert. Prý by se byl usmál k smrti.
 
Z nminy peloil Karel Bna 


Komente
Posledn koment: 04.12.2007  18:52
 Datum
Jmno
Tma
 04.12.  18:52 Ludmila
 04.12.  17:30 kmet Dkuj za vldn slova,
 03.12.  14:28 janina
 03.12.  12:00 possum kmete,
 03.12.  09:58 Rena
 03.12.  09:32 hera
 03.12.  08:17 Bobo :-)))
 03.12.  08:11 Zdenka
 03.12.  07:36 Karla