Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cartagena de Indias
 
Situovaná na severu Kolumbie, na krásném karibském pobre¾í, Cartagena de Indias, zvaná také “Ciudad Heroica”(hrdinné mìsto) byla zalo¾ena v roce 1533 španìlským dobyvatelem, Pedrem de Heredia. Ten jí pùvodnì pojmenoval Východní Cartagena, na rozlišení od španìlské Cartageny v Murcii. Pozdìji ji pøejmenovali na Cartagena de Indias, podle španìlského zvyku øíkat Americe “Indias occidentales” (západní Indie, podle Kolumbova omylu, kdy se domníval ze pøistál se svýma lodìma v Indii).
Brzy po svém zalo¾ení se stala nejdùle¾itìjším pøístavem nových španìlských kolonií odkud se vyvá¾elo do Španìlska zlato a jiné bohatství. A právì kvùli tomu byla Cartagena èasto obléhána piráty, korzáry a jinými dobrodruhy. U¾ v roce 1586 anglický pirát, Francis Drake, na ní  zaútoèil nìkolikrát.
Proto španìlský král Filip II. rozkázal opevnit mìsto jedenácti kilometry hradeb a postavit nejvìtší pevnost v ji¾ní Americe: San Felipe.
 
Jedno z nejhorších oble¾ení za¾ila Cartagena v roce 1741, kdy jí napadl anglický admirál Edward Vernon (na obr. vpravo) s jednou z nejvìtších flotil všech dob (186 lodí a 23 600 mu¾ù).Kdy¾ se priblí¾il ke Cartagenì, poslal zprávu anglickému králi Jiøímu II. o dobytí Cartageny, co¾ nemìl delat.. Byl si toti¾ jistý, ¾e to bude snadné vítìzství, a ¾e lehce zlikviduje šest (!!!) lodí a tøi tisíce mu¾ù, kteøí bránili Cartagenu. Ale nepoèítal s geniálním generálem, jmenovaným Blaz de Lezo, který Cartagenu ubránil, pøes to, ¾e po nìkolika bitvách mu zùstala pøezdívka “Medio hombre” (pùl èlovìka). V nich toti¾ pøišel o oko, ruku a nohu. Vernon po dalších neúspìšných útocích na Santiago de Cuba a na Panamu, se musel v roce 1742 vrátit do Anglie s takovou ostudou, ¾e sám Jiøí II. zakázal historikùm o tìchto epizodách psát.
Ale z Cartageny se vyvá¾elo nejen zlato, brzy se Cartagena stala také prvním pøístavem kam se dová¾eli afriètí otroci, a kde existoval nejvìtší jejich trh. Lidé, které lovili v Africe jako divokou zvìø, pøijí¾dìli do pøístavu (pokud nezemøeli na moøi) v tak zubo¾eném stavu, ¾e mnoho z nich brzy po vylodìní umíralo nebo pøijeli trápeni rùznými nemocemi a podvý¾ivou.
 
Ale i v nejvìtší lidské mizérii se najde alespoò jeden èlovìk ochotný podat pomocnou ruku. A tím èlovìkem v Cartagenì byl španìlský knìz Pedro Claver. Narozený v roce 1581 ve Verdú (Katalanie), se rozhodl v roce 1610 odejít do “Nové Granady”, jak se tehdejší Kolumbie jmenovala. Nìjakou dobu pùsobil v Bogotì a v dalším mìstì jmenovaném Tunja, a po nìkolika mìsících definitivnì odjel do Cartageny. Brzy po svém pøíjezdu, a kdy¾ vidìl na vlastní oèi, jak se s otroky zachází, Pedro Claver (obr. vpravo) se rozhodl zasvìtit svùj ¾ivot právì jim. Zjiš»oval s pøedstihem pøiplutí ka¾dé nové lodi s otroky, hledal a pùjèoval si nìkteré z tìch, kteøí u¾ byli prodáni, aby mu poslou¾ili jako tlumoèníci. S košem ovoce, chleba a vody se vydával do pøístavu. I pøes protesty kapitánù se dostával do podpalubí, kde se sna¾il pomoci a dát najíst 300-400 neš»astníkùm, kteøí vydìšeni vidìli jak se k nim pøibli¾uje bìloch. Ale s pomocí svých “tlumoèníkù” Pedro mohl nasytit mnoho hladových a vyèerpaných Afrièanù.Také navštìvoval “palenques” (pozor nezamìnit s Palenque v Mexiku – jedním z mìst  Máyù). Zdejší palenques byla místa, vìtšinou  v ba¾inách mangrovníkù, kde se zdr¾ovali uprchlí otroci, tzv. cimarroni. Po nìjaké dobì „Padre Pedro“ (jak ho všichni oslovovali), si sám zaèal øíkat “otrok otrokù”. Zemøel  8. záøí 1654 a v roce 1888 ho pape¾ Lev XIII prohlásil za svatého. Je pohøben v kostele, který nese jeho jméno na jednom z námìstí v Cartagenì.
 
Dnes je Cartagena nejnavštìvovanìjším mìstem v celé Kolumbii, z malého koloniálního mìsteèka se stalo velké turistické mìsto. V roce 1984 byla Cartagena zapsána do „seznamu svìtového dìdictví“ Unesco a díky zákonùm na záchranu starých památek se nesmí v historickém jádru mìsta (to znamená uvnitø opevnìní) stavìt, pouze restaurovat. Všechny nové hotely a obytné mnohopodla¾ní domy se staví mimo starou Cartagenu.
Jana de Galindo, Kolumbie
 
Cartagena de Indias je zpracována rovnì¾ v prezentaci Poower Point. Napsat si o ni mù¾ete zde
 
Další foto:
 Blas de Lezo a pevnost San
  Francis Drake
   hradby
   kostel san Pedro
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 26.02.2007  11:57
 Datum
Jméno
Téma
 26.02.  11:57 Ludmila T
 26.02.  04:15 JanaG
 26.02.  04:12 JanaG
 25.02.  16:35 milokoc
 25.02.  15:48 Gabi ...pro Janinku...
 25.02.  15:19 Kaòka
 25.02.  13:18 Jana Haasová - Vesuvanka díky :-)))
 25.02.  13:13 Mila Ad Cartagena de Indias
 25.02.  13:12 Mila Ad Cartagena de Indias
 25.02.  10:45 Bobo :-)
 25.02.  10:20 wiki
 25.02.  09:05 VlastaV
 25.02.  08:55 Jitka I.
 25.02.  08:50 gagiknedlik výrazná zmìna
 25.02.  07:52 Tomas