Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pod Koš»álovem v kvìtnu

Pozoruji z vlaku krajinu osvì¾enou deštìm. „Malíø Jaro“ do ní vlo¾il snad všechny odstíny zelených barev a tì¾ko posoudit, který z nich je nejkrásnìjší. Pùsobivé jsou i kontrasty barev polí, sytì zelené ozimy sousedí s lánem hnìdoèervenavé zemì právì klíèícího obilí a tu a tam ¾lutì svítí pole kvetoucí øepky. Sluníèko svítí, ale je dost oblaèno a zdá se, ¾e mrakù, zejména kumulù rùzných velikostí i barev pøibývá. Uvidíme co nám pøinesou... Dychtivì vyhlí¾ím Øíp a po chvíli u¾ se rýsují první støedohorské kopce v mírném oparu. Je krásné pozorovat blí¾ící se panoráma tohoto mého milovaného pohoøí, jeho¾ nepatrnou èásteèkou se ani ne za hodinu stanu i já .
Ještì ne¾ vystoupím z vlaku, pøipraví mi velké pøekvapení Radobýl, jeho¾ celý ji¾ní svah svítí zvláštní ostrou zelení, která mu dodává plastiènost, tak¾e i na dálku je mo¾né rozpoznat jednotlivé skalní výchozy... K Radobýlu se ještì vrátím.

Naše dnešní krátké putování nás zavedlo po zelené znaèce na úboèí èedièového vrchu Koš»álov poblí¾ Tøebenic, který se tyèí do výše 481 m nad moøem. Na vrcholu kopce stojí zøícenina hradu z 13. století.

Vítá nás smíšený les s pøevahou dubù, jejich¾ mlaïouèké svì¾í zelené listy jsou hebké i na pohled. Jasany raší teprve teï. Pod korunami stromù se rozprostírá koberec posetý bílými kvìty ptaèince velekvìtého. Tu a tam vykvétá modronachová lecha (hrachor) jarní a fialka lesní. Podél cesty kvete ¾lutý vlaštovièník vìtší. Náš výstup doprovází nìkolik ptaèích sólistù, z nich¾ bezpeènì poznávám sameèka pìnkavy obecné. Pøicházíme na malou planinku, kde zelená znaèka uhýbá vlevo smìrem ke zøíceninì, ale my volíme druhou mo¾nost -pokraèujeme úzkou stezkou v kamenné suti, která nás dovede na místo dalekého rozhledu a zajímavého pozorování.

Øekne se ne¾ivé kamení, ale kolik je kolem nìj ¾ivota! Naše stezka je lemovaná chvílemi køovím, zejména trnkami, které právì kvetou. Mezi kameny kvete ¾lutá mochna píseèná, violka trojbarevná, dokvétá sírovì ¾lutá taøice skalní a ménì výraznì ¾lutá taøice chlumní. Spousta listù a lísteèkù, vyrá¾ejících mezi kameny napovídá, co tu ještì poroste a
pokvete. Rozchodník velký, rozchodník ostrý, netøesk skalní, lomikámen v¾dy¾ivý, maøinka sivá, nìkolik druhù vikvovitých rostlin vèetnì kozince sladkolistého (Astragalus glycyphyllus) a mnohé další. Jsme na místì v jihozápadním svahu Koš»álova. Vlevo nad námi je vidìt èást hradu, který je témìø na dosah, ale cesta je pøíliš strmá. Zaujme nás zajímavý ¾lutì kvetoucí keø vykukující z houští. Pøed námi je velice pøíkrý svah se skalnatým ostrohem a hluboké údolí.

Posadíme se a rozhlí¾íme do krajiny homolí nì¾nì zelených, která je úchvatná. Úplnì vlevo rovina, která se zprvu jen mírnì zvlní Velkým vrchem, Trhlávkem, Cho¾ovskou horou, Týneckým Chlumem a u¾ je tu Oblík se Srdovem a Brníkem, Raná a Milá a spousta dalších kopeèkù. Vpravo u¾ se krajina divoce vlní k Blešenskému vrchu, Dìkovce, Solanské hoøe, Hradiš»anùm, Lipské hoøe, královnì Milešovce, Ostrému, Kleteèné a nejblí¾e k nám je Sutomský vrch a Boreè. Mraky se honí po obloze a jejich stíny klouzají po kopcích, jiné jsou naopak ozáøené sluncem a my se zatajeným dechem pozorujeme tuto jedineènou scenerii. Jednu chvíli to vypadá i na déš». Nad námi èerný mrak, naštìstí není moc velký. Pár kapek spadlo. ale pak zase vysvitlo sluníèko a na kamenech zaèalo být ¾ivo, tu lezl pavouèek, ploštice, poletovaly mušky, objevil se èmelák a objevili a první rezaví vìtší motýli s èernými skvrnami - perle»ovci.Svi» sluníèko, svi», høej dál kamení a probuï perlu Støedohoøí... , bylo mé pøání, které se splnilo. A kdo je perla Støedohoøí? Otakárek fenyklový nebo ovocný. Pøiletìl odnìkud zdola, mihnul se a vzhùru k vrcholu. A za chvíli další a ještì jeden. Sedìli jsme jako pìny. A ještì ètvrtý, který nám udìlal radost - pøiletìl a¾ k nám a usedl na kvìt taøice. Prohlédli jsme si nádherného a vzácného motýla zblízka - byl to otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), jeden z našich nejvìtších motýlù s modrými oky èervenì lemovanými a velkými ostruhami na dolních køídlech. Posedìl asi pùl minuty a vzhùru k vrcholu. Otakárci pøi svých svatebních letech vyhledávají vyvýšená místa. Pro nás to byl jedineèný a nádherný zá¾itek. Støedohoøí, to je krajina, která rozdává radost...

Sedím opìt ve vlaku, teï smìrem na Prahu. Dívám se po støedohorských kopcích, které se vzdalují. Znovu mì zaujme Radobýl svojí nezvykle zelenou barvou. A najednou jsem si vzpomnìla, ¾e nìkteré lišejníky po dešti mají takovou barvu. ®e by to byl lišejník?
Po dešti bylo....
Jana Haasová
Další èlánky autorky:
Kdy¾ kamení vypravuje
Krajem Emila Fily
Z cest za Italskými vulkány
Ostrov obsidiánu a síry
Tyrhénský maják Stromboli
Etna deštivá
Mìsto, kde se zastavil èas
Etna-ráj vulkanologù
Mùj první výstup na Lovoš
Královna støedohoøí
Hradištì za deštì
Støedohoøí pod Oltáøíkem
Malebné Èeské støedohoøí
Okolo Lipské hory
Debeøským údolím
Výlet do Skandinávie
U rybníka
Pohádkový kout Plzeòska
Mannsteinùv kámen
Vzpomínáte na tento den?
Srpnová romance
Ovèín
Konec léta na Bøezinì
Bezejmenná rozhledna
Pod vrchem Boreè
Tøi duby
Hazmburk
V listopadu pod Milešovkou
Boreè v zimì
Vzdálený pomocník
Trojhora
Dubnový výlet
Na Kozích høbetech