Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 

 

 
 
 
 

Takovou kletbu vysloví v letošním vskutku rozmarném poèasí nejeden z nás. A vìtšina pou¾ívá i mnohem drsnìjší slovník. Nejde jen o to, ¾e nám poèasí zkazilo  dovolenou, pøipravilo povodnì, ale jeho prudké støídání se odrá¾í nejen na naší náladì, ale i na našem zdravotním stavu. Statistiky vliv poèasí na fungování lidského organismu jasnì prokazují, i kdy¾ dosud neznáme mechanismy, kterými na nás pùsobí.

 
 

Vliv poèasí na zdravotní stav

 
 

Speciální lékaøská disciplína zabývající se vlivem poèasí a klimatu na zdravotní stav lidí vznikla v polovinì minulého století v Nìmecku a brzy se zaèala rozvíjet i u nás. Biometeorologie èi bioklimatologie vznikla v dobì, kdy statistické údaje o automobilových haváriích zaèaly prokazovat podivuhodnou souvislost se zmìnami tlaku vzduchu a jinými povìtrnostními vlivy. Souvislost zdravotního stavu a poèasí je ji¾ delší dobu prokázaná v psychiatrii. Samotná myšlenka o vztahu poèasí a zdraví je velice stará, za bernou minci ji pova¾ovala napøíklad u¾ hippokratovská škola, která na vliv nepøíznivých vìtrù pøedepisovala léèivé bylinky. Za zhruba padesátiletou existenci vìdeckého výzkumu souvislostí poèasí a fungování lidského tìla se nahromadila spousta studií a výzkumných zpráv, které prokazují zcela nespornì souvislost prudkých zmìn poèasí a zvýšeného výskytu zdravotních problémù somatického i psychického rázu.

 
 

Poèasí nás osvì¾uje, posiluje, ale i deptá a nièí

 
 

Mù¾e nás dokonce zabít. Lidí citlivých na poèasí, tedy meteosenzitivních, kteøí reagují velmi vnímavì na aktuální povìtrnostní vlivy, je zhruba jen pìtadvacet procent. Za pìkného poèasí mají rù¾ovou náladu, cítí se fit a svì¾í, ale pøi zata¾ené obloze a dešti propadají depresivním náladám, jsou nervózní, poci»ují bolesti hlavy, ozývají se u nich chronické choroby, zkrátka - cítí se pod psa. Èlovìk je neobyèejnì pøizpùsobivý tvor, schopný se adaptovat prakticky na všechny mo¾né klimatické podmínky. Ale neplatí to o všech lidech bez výjimky. Ji¾ zmínìná ètvrtina lidské populace má s adaptací na poèasí a klima potí¾e. Nicménì pokud dochází ke støídání poèasí pøíliš èasto, nereaguje na tyto zmìny negativnì jen ona ètvrtina, ale dlouhodobì nestálé poèasí zaèíná komplikovat ¾ivot mnohem poèetnìjší skupinì populace. Lidé mírného klimatického pásma ovšem nereagují jen na prudké zvraty poèasí, které namáhají pøedevším obìhový systém. Pokud napøíklad letní horké dny trvají pøíliš dlouho a poèasí je stálé, zmocòuje se jich otupìlost, zpomalují se motorické reakce. Kdy¾ koneènì pøichází studená fronta a pøináší zmìnu, jakoby o¾ívají, otupìlost a pomalost reakcí mizí. Nejèastìji bývají s citlivostí na zmìny poèasí spojování lidé s chronickou artritidou, tzv. revmatickými chorobami.

 
 

Co øíkají výzkumy?

 
 

Pozoruhodné ovšem je, ¾e ani více ne¾ padesátileté výzkumy neprokázaly pøímou souvislost vzniku akutních stavù u artritid, artróz apod. se špatným poèasím. Nicménì témìø polovina takto posti¾ených lidí je schopna pøedpovídat zmìny poèasí podle zmìn bolestivosti svých kloubù. Ukázalo se, ¾e pokles tlaku vzduchu minimálnì o pùl milibaru za hodinu výraznì zvyšuje citlivost na bolest, co¾ se projevuje zvýšenou vnímavostí chronických bolestí. Zmìna vlhkosti vzduchu vyvolává také zmìnu napìtí v kù¾i, která se podle toho napíná èi povoluje. Jde o mikroskopické zmìny, ale proto¾e ko¾ní jizvy mají odlišnou strukturu ve srovnání se zdravou kù¾í, reagují jinak, co¾ je zøejmì dùvodem, proè jsou najednou staré jizvy citlivé, pobolívají èi tahají. Medicínská statistika jasnì prokazuje, ¾e na poèasí reaguje náš obìhový systém. Horké letní dny, kdy teplota v mírném pásmu pøekroèí tøicítku, pøinášejí èastá drobná i vìtší selhání krevního obìhu, roste poèet infarktù myokardu, mozkových cévních pøíhod, embólií a trombóz. Stejný vliv má na obìhový systém i silný suchý teplý vítr. Pøi nìm také prudce stoupá poèet sebevra¾d, násilných èinù, dopravních nehod a emoèních krizí, jako pøi pøíchodu silné studené fronty. Zvláštní kapitolou jsou migrenici. Záchvatù u nich pøibývá velmi èasto tøetí den po zmìnì poèasí. Èást z nich však reaguje na zmìny tlaku vzduchu mnohem bezprostøednìji a bouølivìji. Také poèet astmatických záchvatù pøi zmìnách poèasí stoupá. Bì¾nì se pova¾uje za nejhorší prudký pokles tlaku vzduchu, provázený zpravidla vzrùstem vzdušné vlhkosti. Poslední výzkumy však ukázaly, ¾e rizikovìjší zejména pro kardiaky a migreniky jsou drobné výkyvy atmosférického tlaku, které se objevují pøed bouøkou a nìkdy i pøi okluzních frontách a projevují se drobným chvìním ruèièky tlakomìru. Nejen tlak, ale i teplota vzduchu, resp. její prudké zmìny namáhají obìhový systém. Proto¾e samotná meteorologie je stále pøesnìjší ve svých pøedpovìdích, je v mnoha zemích zaøazena mezi údaje v pøedpovìdi poèasí i biometerologická pøedpovìï. Poèasí na nás tedy pùsobí. Ovšem mechanismus jeho pùsobení zùstává záhadou.

 
 

Statisticky vzato

 
 

Statisticky je prokázán vliv poèasí na neurovegetativní a neuroendokrinní systémy našeho tìla. To jsou dùle¾ité øídící prvky fungování našeho organismu, které pùsobí mimo kontrolu vìdomí. Øídí vyplavování dùle¾itých hormonù do krve. Pøedevším ovlivòují vyplavování neuro-transmiterù - biochemických pøenašeèù nervových signálù v mozku. Navenek se neprojevují tyto zmìny jen zhoršením nálady, ale øadou èistì somatických (tìlesných) potí¾í. Zdá se však, ¾e to nejsou jen zmìny tlaku vzduchu èi vlhkosti, na které tìlo reaguje. Tím by nebylo mo¾né vysvìtlit nástup potí¾í ještì døíve, ne¾ se objeví zmínìné zmìny. Jim však v atmosféøe pøedcházejí zmìny elektrického potenciálu, vodivosti vzduchových mas a zmìny elektromagnetického pole. Na tyto zmìny reaguje mozkový  systém, sestávající z urèitých oblastí mozkové kùry a ¾lázy s vnitøní sekrecí - hypofýzy, neboli šišinky mozkové.

 
 

Tak takové je zatím nejpravdìpodobnìjší vysvìtlení vlivu poèasí na lidský organismus.

 
 

Milena Horáková