Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

TØEBOÒ – magická kráska


Tøeboò je jedno z míst, kam jezdívám dost pravidelnì v létì, pøitahuje mì nejen mìsto, ale i kouzelné okolí, které mám prochozeno hodnì, hodnì moc. Moc ráda jezdím po okolí vláèkem motoráèkem, je to pøíle¾itost poznávat krajinu, pøíjemné lidi.
Ovšem letos v létì byla pøímo invaze komárù, pøi rùzných cestách byl èlovìk skuteènì napaden, v ¾ivotì jsem takové pøemno¾ení této havìti neza¾ila.

Toto starobylé mìsto Tøeboò je pro mne jedním z nejkrásnìjších mìst v ji¾ních Èechách. Le¾í v oblasti Tøeboòské pánve, nejstarší stopa po historii Tøebonì pochází z 12.století, kdy celé jihoèeské území získal Vítek z Prèic. Jako mìsto se Tøeboò oznaèilo v roce 1341 a v roce 1362 získalo svùj èeský název. Vlastníky území se stali páni z Ro¾mberka a díky nim Tøeboò vzkvétala.
Tøeboò má dokonalé námìstí je¾ le¾í v centru mìstské památkové rezervace. Z vì¾e ranì barokní radnice je pìkný výhled na mìsto s opravenými domy, èervenými støechami, na renesanèní kamennou kašnu, mariánský sloup. Radnice vznikla pøestavbou dvou shoøelých domù, dnes je zde divadlo J. K. Tyla postavené ji¾ v roce 1832. Zde také hostovala Ema Destinnová i Antonín Dvoøák. V rámci jarního Anifestu se zde konají rùzná pøedstavení a vystupuje zde øada známých hercù.


K významným památkám v Tøeboni patøí augustiniánský klášter s kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí. Dìkanský kostel je postaven v gotickém stylu, vybavení je vìtšinou barokní. Jeho vì¾ je v rovinatém kraji viditelná zdaleka jako dobrý orientaèní bod. V kostele vidíme proslulou Tøeboòskou Madonu její¾ stáøí je kolem 1400 a pøed kterou èasto sedával básník Jaroslav Seifert. Vìnoval jí také svou báseò „Prsten Tøeboòské Madonì“. Socha Tøeboòské Madony je dle odborníkù jedním z nejkrásnìjších výtvorù èeského sochaøství. Vyvinula jsem znaèné úsilí, abych básnickou perlu Jaroslava Seiferta získala, letos v létì se mi zadaøilo v jednom antikvariátu. Tisk je dokonce na ruèním papíøe. Stojí zato interiér kostela si prohlédnout, mají zde staré fresky, gotická okna a rajský dvùr.

 

O známém Tøeboòském zámku, který je jedním z nejvìtších zámeckých komplexù u nás, snad není tøeba se rozepisovat. Jak šla léta, pøestavovali zámek Ro¾mberkové, Schwarzenbergové, majitelé zámek obohatili barokními dostavbami. Zámek nabízí rùzné prohlídkové trasy, v jeho veliké èásti jsou depozitáøe Státního oblastního archivu, kde i já jsem se sna¾ila dopátrat mých pøedkù. 

 

Místní pivovar REGENT to je pojem! Je to jeden z nejstarších pivovarù ve svìtì. Zaøízení na výrobu piva vlastnili ji¾ augustiniánští øeholní kanovníci. Pivovar dle historických pramenù byl klášterní, panský, mìš»anský. Kdysi pro potøeby pánù z Ro¾mberka vaøil bílé i èervené pivo.
Jaké chuti asi bylo tehdejší pivko z 15.století? Mo¾ná by nám ani nechutnalo. Proè zrovna „REGENT“? Inu název je inspirován postavou Jakuba Krèína z Jelèan, který byl regentem Viléma z Ro¾mberka, co¾ znaèilo vysokou hodnost, zástupce panovníka.
Piveèko se zde vaøí pøes 600 let a mohu potvrdit, ¾e posezení u piva pøímo v pivovaru je mým oblíbeným zá¾itkem, dávám si buï øezané pivo nebo mám ráda kvasnicové 12stupòové pivo - nepasterizované, plné zdravých kvasinek. To je pøímo lahodný mok, a kdy¾ je vedro, tak pøíjemnì osvì¾í.
Tradice vaøení piva je v Tøeboni veliká. Podíl na jeho kvalitì má i èistota vody z 90 metrù hlubokých tøeboòských artézských studní. Bála jsem se trochu kalorií, ale vše je v normì, ve vedru se pivo nìjak z mého tìla vypaøilo. Je to prostì bezva pití! Pøipadalo mi jako zneuctìní tohoto kultovního místa, kdy¾ si dal nìkdo pomeranèový d¾us. Vím o takových, nedají si øíci, ¾e pivo je zdravìjší a já pak trpím pøi pohledu na to co pijí. Také v pivovaru dobøe vaøí a je mo¾né objednat si prohlídku historických prostor.

Tøeboò je dùle¾itým místem lázeòství, jako léèivý zdroj se vyu¾ívá hlavnì rašelina a rùzné nové metody. Proslulé jsou tzv. Bertiny láznì“, malebné, krásné, domácí. Jsou postavené v roce 1881 - 1883. Nové láznì – pojmenované Aurora byly otevøeny v roce 1975. V obou komplexech se léèí hlavnì poruchy pohybového aparátu, revmatické a ko¾ní choroby. Já si dala ambulantnì z velké nabídky pivní lázeò jako regeneraèní koupel. Je to taková legrácka za dost penìz, neublí¾í, ale zázraky se nedìjí.

 

 

V prostoru mezi Tøeboní a Veselím nad Lu¾nicí protéká umìlý kanál „Zlatá stoka“, dlouhá asi 48 kilometrù, díky ní¾ rybníkáøi regulují vodní hladinu v jednotlivých rybnících a dodávají do nich „¾ivou“ vodu z Lu¾nice. Tvùrcem tohoto pozoruhodného díla byl nejstarší rybníkáø Štìpánek Netolický, nejvyšší porybný pánù z Ro¾mberku.

Nelze se nezmínit o malebném okolí, snad jen „obcházející“ výlet – „Cesta kolem Svìta“, mo¾ná kolem 14ti kilometrù, podle toho jak se vezme. Cesta nemapuje pøesnì obvod rybníka, ale jde i po polních a lesních pìšinách, je to výlet témìø na celý den, mo¾ná i delší, zále¾í jak a kam je jde. 
V horku je mo¾né se osvì¾it buï na oficiální plá¾i se vstupem nebo na nuda plá¾i zadarmo. Druhá plá¾ je dovednì ukrytá zrakùm kolemjdoucích, i vstup do vody je schován pod mohutnými vìtvemi dubù.

Souèástí cesty kolem Svìta je i unikátní Schwarzenberská hrobka v obci Romanin, stojí v parku, v tìsném sousedství Tøebonì. Hrobka je postavena podle italského Campa Santa v novogotickém slohu s monumentální schodiš»ovou rampou. Ú¾asné bylo vybudování slo¾itého odvodòovacího systému pod úrovní terénu, proto¾e stavba je pod úrovní hladiny rybníka Svìt. Pøímo v krásném novogotickém prostoru hrobky se v létì konají koncerty. V den našeho pøíjezdu to byly Sefardské balady v podání dvou umìlcù. Èasto tuto hudbu neslyším a tak jsem šla a nelitovala. Bylo to takové vnitøní ztišení, mo¾ná mi pøipadaly balady dost smutné, ale ¾ivot není jen ejchuchu…

 

A máme tady rybník SVÌT, jen¾ je dílem Jakuba Krèína z Jelèan o rozloze pøes 200 ha. „Nevdìk“ - tak se jmenoval pùvodnì, se nachází na ji¾ním okraji mìsta. Polohu a velikost urèuje mohutná hráz zalo¾ená zmiòovaným Jakubem Krèínem v roce 1571. Vydr¾ela i povodeò v roce 2002. Kdysi rybník zaujímal plochu pøes 380 hektarù, po povodni poèátkem 17.století byl rozdìlen na Svìt a Opatovický rybník. Zakladatele pøipomíná Krèínova socha na hrázi. Cesta o hrázi vede staletými duby.

Tøeboò se jimi mù¾e pyšnit, nìkteré mo¾ná mají pøes 500let. Zjistila jsem, ¾e vìtšinou se jedná o „dub letní“. Šla jsem také kolem Ro¾mberka, ten má daleko mohutnìjší hráz a na hrázi je vysázeno dosti nových doubkù, ale to mi u¾ neza¾ijeme tu krásu a velikost dalších stromù.
Na hrázi Opatovického rybníka je nepøehlédnutelný dutý dub. Je bizardní, vyhoøelý, dovnitø mù¾e vstoupit nìkolik lidí. Z pùvodního kmene zbyla jen kùrou pokrytá skoøápka, strom však ¾ije dál, kùrou proudí voda a ¾iviny.

 

Na rozlouèenou se vám svìøím s velikým kulturním zá¾itkem, který mne úplnì dostal.. Probíhalo Tøeboòské léto a jedním z koncertù v Zámecké zahradì byli Tøeboòští pištci, dále folková skupina Nezmaøi s Jihoèeskou komorní filharmonií. Všechny je mám ráda, ale jednotlivì. Neumìla jsem si koncert pøedstavit, ale vstupenku jsem si koupila, pøesto¾e byla dost drahá.
Do zahrady pouštìli od 19 hodin, koncert byl od 20ti hodin a lidé utíkali jako o závod, aby vùbec získali slušné místo k sezení. Také jsem se vmáèkla. Nastalo mohutné støíkání repelenty, komáøi se na nás vrhli docela krvelaènì. Koncert zaèal po 20té hodinì, vydr¾ela jsem Tøeboòské píštce, pak byla pøestávka a zaèali Nezmaøi s filharmonií. Všichni byli obleèení ve fraku, chtìli pøijít v kra»asech, ale báli se komárù.
Hudba, zpìv, atmosféra nasvícení zámku - to je tak silný zá¾itek, ¾e za nìj èlovìk musí podìkovat a øíkat si: potkalo mì ú¾asné štìstí a bylo mi dopøáno radovat se a tìšit. Byl to tak hluboký zá¾itek, ¾e jsem ani spát nemohla.


No a poslední den se jdu rozlouèit se všemi milými místy, svezu se na lodi a pak usednu na to krásné námìstí a poslouchám hodinový jazzový koncert, muzikanti hráli jen tak pro radost posluchaèùm, krása. To byl konec mého snìní, musela jsem do penzionu pro zavazadla a nasednout na smìr domù…


V dalším pokraèování vám napíši o krásném okolí, o bývalém pohranièí, o raritì – píseèném pøesypu a dalších pøírodních lokalitách a také o vlacích. Bude-li v penzionku volno, mám v úmyslu ještì v záøí tak alespoò ètyøi dny pobýt a ještì vidìt místa, na která není èas…

 Text a foto:Kvìta Roznìtínská

Další èlánky autorky:

Královna Èeského støedohoøí