Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vojtìch,
zítra Jiøí.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

ÈRVEN DRUHÝ
SAKRA pozapomenuté významné rychnovské výroèí


Z doby Karla IV., nejslavnìjšího èeského panovníka, je druhá nejstarší zachovaná èesky psaná listina, v ní¾ mistøi soukenického øemesla v Rychnovì se souhlasem pánù mìsta, bratrù Jetøicha a Albrechta z Rychnova, stanoví øád svého øemesla. V pergamenu, jím¾ se rychnovští soukeníci zavázali tkát poctivé sukno a který obsahuje pro nì závazná pravidla, sankce za neplnìní povinností i za pøestupky, jsou naèrtnuty zásady pro fungování celé cechovní organizace...

 

 

 

Na prvním øádku s razítkem Národního muzea – tato vzácnost je ulo¾ena ve sbírkách Archivu Národního muzea a publikována zde na základì smlouvy o poskytnutí reprodukèního práva è. 128/2008NM – pøeèteme slovo sukennyczy, to by nemìl být problém. Tak pøejdìme na konec listiny, kde nenapsali rok vydání arabskými èíslicemi 1378, ale slovy – my si to pøepíšeme zase aspoò latinkou: tento lyst gest psan Tysyczyho leta Trzysteho Sedemdesateho osmeho myesycze czrwna druheho trzety den nastaleho. Popoøadì – jsou tu spøe¾ky, tøeba „rz“ je „ø“, „cz“ (myesycze) je obyèejné „c“, no a psané „g“ se èetlo a¾ roku 1849 „j“ (tady máme „gest“ = „jest“. Ostatnì ještì Karel Hynek Mácha nadepsal svoje veledílo roku 1836 Mág, a ne Máj. Tak¾e jasné a pokraèujeme, kdy¾ víme, ¾e tento pergamen mìl být opatøen datem 3. èervenec 1378.

 


Tady ale èteme Myesycze czrwna druheho trzety den nastaleho. Øeknete si, rozum dá, ¾e ti literární historici to pìknì popletli, a listina je tedy z 6. mìsíce toho roku, tehdy pro nì myesycze czrwna, a kdy¾ si to pøepíšeme po našem, pak mìsíce èervna.
Co s tím? Èerven? Nebo ¾e by èervenec? Øešení mám od nejpovolanìjších, tedy Národního muzea a Univerzity Karlovy, a tak pøedávám výsledek pátrání: Ve Friedrichovì Rukovìti køes»anské chronologie se na stranì 26 píše, ¾e ve XIV. a ještì i v XV. století býval 6. i 7. mìsíc roku nazýván èerven, a kde toho bylo potøeba, byl 7. mìsíc jmenován druhý èerven. To mnì napsala paní doktorka z Národního muzea.

 

 

 

Abyste si nemysleli, ¾e vìdci ¾ijí jen svùj kabinetní ¾ivot a nemají smysl pro vtip, dovolte ocitovat z mailu (snad mnì ctihodný univerzitní pan profesor promine): ®ivot mne nauèil nièemu se nediviti, maximálnì si v duchu na èelo poklepat. Ale vá¾nì. Opravdu to je tak. Nebo» obèas je èerven s èervencem zamìòován a tak si naši pøedci mohli takto vypomáhat. Jednak se lze pouèit v rejstøíku u Friedricha (s. 26), Bláhové (s. 272), ale zejména v Gebauerovì slovníku (I, s. 189). Tak¾e nemìjte z toho ujímání.
Ujímání z toho nemám a s díky pøijímám pouèení, paní doktorko a pane profesore, a pro úplnost ocituju z Malého staroèeského slovníku Jana Gebauera: èrven, èerven -vna m. èerven, popø. té¾ èervenec (nìkdy pro rozlišení oznaèován èervenec èrven druhý; v. té¾ èrvenec, èrvnec).


No a to je všecko - druhá nejstarší zachovaná èesky psaná listina je „naše“ rychnovská z 3. èervence 1378.

 

Josef Krám

Další èlánky autora:
Já chci také hvìzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnovì?
Rozhovor s Luborem Boøkem
Unikátní nález
O Rychnovácích, co unesli váleènou loï
Bezruký Frantík 
Nejen o kristiánce
Padna na Jelenu
Rychnov není v Rusku
Jetti v hrobì
K narozeninám Lubora Boøka
Za Jiøím Šlitrem
Být profík se vyplatí
Jsem pohyblivý jako veška
Katovna v pustém lese
Hoøeòák z Lázní Bìlohrad
Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Muzeum hraèek
Interview over sea
O Jiøím Šlitrovi a garmošce
O støele Littlejohn
Co se musí stát?
Profesor s hlavou Hadrem ovázanou
Ohlédnutí za 35. folklorními slavnostmi pod Zvièinou