Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marek,
zítra Oto.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jan Petránek mezi svými

Pro ty, kdo nevìdí, kdo to je, pár ¾ivotopisných údajù. 
Jan Petránek byl u¾ v letech 1951 – 1968 redaktorem Èeskoslovenského rozhlasu a specializoval se na mezinárodní vztahy, kosmonautiku a strategii. Aè mu rodinné pomìry nedovolily vystudovat vysokou školu, pro svou pracovitost a své schopnosti se stal korespondentem v Indii, Pakistánu, SSSR, Vietnamu i Èínì. Na vlastní oèi mìl pøíle¾itost poznat ¾ivot v cizích zemích, co¾ mu umo¾òuje dodnes chápat bìh událostí.
 
Roku 1968 se úèastnil vysílání Èsl. rozhlasu proti invazi cizích vojsk a vyneslo mu to zákaz práce ve sdìlovacích prostøedcích. Po 18 let pracoval jako topiè v továrnì MITAS ve Strašnicích. Patøí mezi signatáøe Charty 77, publikoval v samizdatových Lidových novinách a po pøevratu 1989 se stal jejich redaktorem a¾ do odchodu do dùchodu v r. 1993. Od té doby pùsobí tzv. na volné noze, spolupracuje s rozhlasem, novinami, televizí a pøednáší o mezinárodních událostech.
Novináøi, kteøí se v dobì Pra¾ského jara anga¾ovali za lepší ¾ivot dodnes ¾ijí, i kdy¾ jich u¾ ubývá. V rámci Syndikátu novináøù mají svùj klub a nìkolikrát roènì se scházejí, nejen proto, aby si pøipomnìli spoleèné úsilí o spravedlivìjší spoleènost, ale aby pobesedovali s významnými osobnostmi veøejného i politického ¾ivota. Poslední beseda se konala v polovinì prosince a hlavním øeèníkem byl právì Jan Petránek. Aè je to ji¾ senior v pokroèilém vìku, zachovává si ¾ivotní energii a je zdrojem nevšedních a hlubokých poznatkù ze svìta mezinárodní politiky. Na své náklady si poøídil satelitní televizi a sleduje vysílání svìtových televizních stanic. Samozøejmì surfuje i po internetu, a tak jeho vìdomosti daleko pøedstihují vše, co vìdí zahraniènì politiètí redaktoøi zavedených informaèních zdrojù. Zná servery, na nich¾ je mo¾né si otevøít napø. všechny anglicky vycházející deníky v USA i jinde ve svìtì, sleduje anglická vysílání japonských, èínských i arabských TV a doká¾e i ze zapadlé zprávy uèinit vlastní závìry, které se nemusí shodovat se zprávami vydávanými tiskovými agenturami, jejich¾ cílem je úèelovì formovat veøejné mínìní.
 
Na zmínìné besedì napø. hovoøil o smrti bývalého agenta Litvinìnka a vylouèil, ¾e by se na ní mohl podílet Putin. Ten, podle jeho názoru, nemìl skuteènì dùvod k takovému èinu, a i kdyby mìl, pou¾il by jiné civilnìjší prostøedky k takovému èinu: napø. autonehodu.  Petránek pøedpokládá, ¾e Litvinìnko se podílel na pašování  vzácného radioaktivního materiálu a doplatil na neopatrné zacházení. Pøi této pøíle¾itosti jsme dostali obsáhlé informace o druzích radiace atp.
Osoba Putina v oèích Petránkových je zcela jiná, ne¾ nám líèí naše sdìlovací prostøedky. Podle pøednášejícího je ve velmi tì¾ké situaci zpùsobené divokou privatizací. Oligarchové v guberniích jsou témìø absolutními vládci, kteøí nechtìjí pøipustit zasahování centrální vlády do místního dìní. V Rusku se prosazuje tvrdý kapitalismus, horší ne¾ v 19. století. Zahranièní monopoly se sna¾í ovládnout ruské podniky a dochází k situacím, jako u nás s cukrovary, ¾e koupí továrnu,  zastaví výrobu a nutí Rusy dová¾et mnohonásobnì dra¾ší zbo¾í z USA apod. V Rusku prý neexistuje fungující struktura státní moci, politické strany kromì komunistù jsou bezvýznamné. Do konce svého funkèního období se Putin sna¾í zajistit strukturu pomocí tzv. Obèestvìnné palaty, slo¾ené z 42 vynikajících odborníkù rùzných oborù, kteøí mají své zástupce, zase pøední èinitele, ti zase své, atd.
Zajímavá je situace na Dálném východì, kde dochází k naprosto nekontrolovatelnému pašování zbo¾í z Èíny a k pøesídlování desítek tisíc Èíòanù do Ruska. Rusové poznenáhlu ztrácejí Sibiø, v ní¾ ¾ije naprostá pøevaha ¾en.
Èína je rovnì¾ objektem Petránkova zájmu. Konstatoval, ¾e dosahuje nevídaného rozmachu a ¾e se tam pod vládní kontrolou široce rozvíjí kapitalistické hospodáøství. Peking prý vlastní ohromné dolarové zásoby, má 500 miliard v amerických cenných papírech.
Èíòané, podobnì jako Vietnamci, se z divokého pøechodu ke kapitalismu v Evropì i Rusku pouèili a usilují o to, aby nevznikl chaos.
Zùstává otázka, proè se o takových vìcech nedovíme z našich sdìlovacích prostøedkù. Ty jsou v rukou cizího kapitálu, a ten nemá zájem, aby se dostaly do povìdomí ètenáøù. Uspokojuje je pseudoaférkami umìle vytvoøených V.I.P., sportovních artistù a  lechtivými historkami. Jako pøíklad uvedl Petránek nedávný èlánek o tom, ¾e jsou pro Indy bì¾né kondomy velké,  zatímco informaci o hromadných sebevra¾dách indických rolníkù, neschopných u¾ivit rodinu, nikdo neotiskl.
 
Petránkovy èlánky, vystoupení v rozhlase a televizi jsou pro mne v¾dy mìøítkem, kam a¾ lze vystoupat v novináøském povolání.
Ivo Antušek