Sochy a sousoší na levé stranì mostu jsme si ji¾ pøedstavili. Tak se vrátíme zpìt k Staromìstské mostecké vì¾i a pùjdeme znovu na Malou stranu. Tentokrát si budeme všímat soch na pravé stranì.
První je "Madona a svatý Bernard" od Matìje Václava Jäckela z roku 1709. Sousoší vzniklo na objednávku Benedikta Littweriga, opata oseckého kláštera cisterciákù. Uprostøed sousoší stojí Panna Maria s Jezulátkem, u ní je kleèící sv. Bernard a andílek nad ním dr¾í opatskou pokrývku hlavy. V letech 1978 a¾ 1979 bylo originální sousoší nahrazeno kopií od M. Vajchrta, V. Hlavatého, J. a P. Vitvarovich, M. Tomšeje, A. Viškovské-Altmanové a J. Wolfa. Poznámka, sv. Bernard napsal báseò „Zdrávas královno“, (Salve Regina). O ní se Danté vyjádøil, ¾e ji v ráji zpívají andìlé. Originál sousoší je na Vyšehradì v Gorlici.
„Bradáè“ je jedna z nejstarších plastik v Èechách. Pùvodnì byla na klenbì Juditina mostu. Po zaklenutí byla vyjmuta a zazdìna do nábøe¾ní zdi mezi Karlovým mostem a køí¾ovnickým klášterem do té samé výše. Pou¾ívala se jako vodomìr. Kdo Bradáèe vytvoøil není známo.
„Madona, svatý Dominik a svatý Tomáš Akvinský“ jsou od Matìje Václava Jäckela z roku 1708. Pùvodní sochu nechali poøídit dominikáni od sv. Jiljí. Dnes je sousoší nahrazeno kopií od V. Bartùòka a S. Hanzla z let 1958 a¾ 1961. Tomáš Akvinský patøil mezi nejvìtší støedovìké myslitele, byl zakladatelem scholastiky.
„Kalvárie, svatý Køí¾“ je od Emanuela Maxe z roku 1861. Ji¾ za Karla IV. zde stával køí¾. Dodnes byl nìkolikrát vymìnìn. Socha znázoròuje Pannu Marii a svatého Jana. Dnešní bronzový køí¾ byl ulit v Drá¾ïanech v roce 1629 a v roce 1657 byl koupen za pøispìní známého èeského malíøe Karla Škréty. Nápis na postavci je v hebrejštinì a podle povìsti byl naøízen královským tribunálem v roce 1696 jako pokuta jednomu ®idu, který se mìl údajnì posmívat køí¾i. Povìst samozøejmì pravdivá není. Ale pro obèany ¾idovské obce a návštìvníky je to nepochopitelné a také urá¾í nábo¾enské pøesvìdèení. Proto zde byly 8. 3. 2000 umístìny tøi tabulky s vysvìtlením. Autorem je sochaø Vlastimil Housa.
„Svatá Anna“ byla poøízena na náklady hrabìte Rudolfa z Lisova, komoøího a hejtmana Starého Mìsta a vytvoøil ji Matìj Václav Jäckel v roce 1707. Sv. Anna je zde ve spoleènosti své dcery Panny Marie a vnuka Je¾íška. Na mostì stojí kopie od Vojtìcha Adamce a Martina Pokorného z roku 1999.
„Svatý Cyril a Metodìj“ jsou od profesora Karla Dvoøáka z roku 1928 a¾ 1938. Sousoší stojí na místì „Ignáce z Loyoly“ a vyjadøuje myšlenku slovanské jednoty a misijní èinnost obou svatých. Sousoší vzniklo na objednávku ministerstva školství k desátému výroèí vzniku republiky. Ale postaveno bylo a¾ v roce 1938.
„Svatý Jan Køtitel“ je od Josefa Maxe z roku 1855. Pùvodní sousoší od Jana Brokofa „Kristùv køest“ z roku 1706 bylo za revoluce 1848 hodnì poškozeno. Dnes je v Lapidáriu Národního musea. Dnešní sochu nechal udìlat J.N.Gemerich z Neuberka (Mìlník)
„Svatý Norbert, Václav a Zikmund“ je opìt od Josefa Maxe z roku 1853. Nynìjší sousoší objednal dr. J. Zeidler, opat strahovského kláštera. Sousoší je vlastnì u¾ tøetí, pùvodní bylo z roku 1708 od Brokofa, v roce 1764 bylo nahrazeno sousoším sv. Norberta s andìly od Ignáce Františka Platzera. Obì díla jsou známá jenom z dobových rytin, zmizela v propadlišti èasu.
„Svatý Jan Nepomucký“ jeho¾ autorem je Jan Brokoff z roku 1683 je nejstarší socha na mostì. Socha vznikala dost pomalu. Nejdøíve byla vyøezána do døeva, tento model je k vidìní v kostele sv.Jana na Skalce. Potom byla ulita zvonaøem J.W.Heroldem v Norimberku do bronzu. Tato socha se stala vzorem pro další sochy svìtce, nejen v Èechách, ale i v cizinì. Svìtec má kolem hlavy pìt hvìzdièek, ty se mìly údajnì objevit nad hladinou Vltavy a mají symbolizovat latinské slovo „tacet“ co¾ pøelo¾eno znamená mlèí. Socha mìla být k tøístému výroèí Nepomukovi smrti, ale ji¾ tehdy byli lidé, kterým matematika nebyla zrovna sympatická. Nepomuk byl utopen v roce 1393. Místo svr¾ení do vody je dnes oznaèeno na zábradlí mostu mramorovou deskou, na které je dvojitý arcibiskupský mosazný køí¾, a opìt s pìti hvìzdami. A kdo vìøí na nadpøirozené síly, mù¾e zkusit jedno, polo¾it ruku tak, aby se ka¾dý prst dotýkal jedné hvìzdy, pak se prý splní tajné pøání. Ale nechtìjte po mì, abych napsala která ruka to má být, sama nevím. A proè byl Nepomuk utopen? Prý nechtìl vyzradit zpovìdní tajemství, které se týkalo královny ®ofie, man¾elky krále Václava IV.
„Svatý Antonín Paduánský“ je socha kazatele v øádovém rouchu františkánù s Je¾íškem a lilií. Autor sochy Jan Oldøich Mayer, udìlal ji na objednávku rady nejvyššího purkrabství Pra¾ského hradu Kryštofa Moøice Witthauera v roce 1707. Sv. Antonín prý byl nadán kazatelským nadáním a výøeèností. Velkou èást ¾ivota pro¾il v Assisi, zemøel ale v Padovì a nad jeho hrobem byl pozdìji postaven chrám.
„Svatý Juda Tadeáš“ je jeden z Kristových apoštolù. V ruce má Evngelium a kyj. Socha od Jana Oldøicha Mayera z roku 1708 byla udìlána na objednávku od Františka Sezimy rytíøe Mitrovského.
„Svatý Augustin“ je od Jeronýma Kohla z roku 1708. Kopie, která zde stojí, je od J.Duška, O.Velínského, A.Sopra a J. Hampla z roku 1971. Originál je na Vyšehradì v Gorlici.
„Svatý Kajetán“ je od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa z roku 1709 a byl udìlán na objednávku bývalého konventu kajetánù v Praze.
„Svatý Filip Benicius“ je jediná mramorová socha na Karlovì mostì, vytvoøena byla v Salzburku. Jejím autorem je Michal Bernard Mandel z roku 1714. Nechal ji udìlat øád servitù, autor sám byl èlenem øádu. Sv. Filip dr¾í v levé ruce køí¾, kvìtinovou ratolest a knihu. V roce 2000 byla socha zrestaurována J.Divišem na náklady man¾elù Lichtenštejnových. Byl udìlán i nový postavec ze ètyø kusù pískovce.
„Svatý Vít“ vznikl na náklady vyšehradského dìkana Matìje Vojtìcha z Löwenmachtu a byl udìlán Ferdinandem Maxmiliánem Brokoffem v roce 1714. Svatý Vít má na sobì oblek øímského legionáøe, u nohou lvy. Sv. Vít je patronem, mimo jiných, také hercù a taneèníkù.
„Svatý Kosmas a Damián se Salvátorem“ je sousoší od Jana Oldøicha Mayera z roku 1709. Objednala ho lékaøská fakulta, svatí jsou obleèeni do úborù pra¾ských profesorù, v rukou mají nádoby s léky a muèednické palmy. Uprostøed je Kristus. Svìtci jsou patroni lékaøù.
To je poslední sousoší na pravé stranì mostu. V této dobì probíhá rekonstrukce mostu, první etapa ji¾ bì¾í a mìla by být hotová do roku 2010. Další etapa bude trvat asi osm a¾ deset let. Bude se dìlat rekonstrukce kamenného pláštì mostu.
vzniklo na objednávku Benedikta Littweriga, opata oseckého kláštera cisterciákù. Uprostøed sousoší stojí Panna Maria s Jezulátkem, u ní je kleèící sv. Bernard a andílek nad ním dr¾í opatskou pokrývku hlavy. V letech 1978 a¾ 1979 bylo originální sousoší nahrazeno kopií od M. Vajchrta, V. Hlavatého, J. a P. Vitvarovich, M. Tomšeje, A. Viškovské-Altmanové a J. Wolfa. Poznámka, sv. Bernard napsal báseò „Zdrávas královno“, (Salve Regina). O ní se Danté vyjádøil, ¾e ji v ráji zpívají andìlé. Originál sousoší je na Vyšehradì v Gorlici.
„Kalvárie, svatý Køí¾“ je od Emanuela Maxe z roku 1861. Ji¾ za Karla IV. zde stával køí¾. Dodnes byl nìkolikrát vymìnìn. Socha znázoròuje Pannu Marii a svatého Jana. Dnešní bronzový køí¾ byl ulit v Drá¾ïanech v roce 1629 a v roce 1657 byl koupen za pøispìní známého èeského malíøe Karla Škréty. Nápis na postavci je v hebrejštinì a podle povìsti byl naøízen královským tribunálem v roce 1696 jako pokuta jednomu ®idu, který se mìl údajnì posmívat køí¾i. Povìst samozøejmì pravdivá není. Ale pro obèany ¾idovské obce a návštìvníky je to nepochopitelné a také urá¾í nábo¾enské pøesvìdèení. Proto zde byly 8. 3. 2000 umístìny tøi tabulky s vysvìtlením. Autorem je sochaø Vlastimil Housa.
obou svatých. Sousoší vzniklo na objednávku ministerstva školství k desátému výroèí vzniku republiky. Ale postaveno bylo a¾ v roce 1938.
od Jana Oldøicha Mayera z roku 1708 byla udìlána na objednávku od Františka Sezimy rytíøe Mitrovského.