Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marek,
zítra Oto.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Procházka Prahou
 
Staromìstské námìstí
Pra¾ské Staromìstské námìstí zná ka¾dý. Sem smìøují kroky domácích a zahranièních turistù hlavnì kvùli orloji. Ale, jak znáte historii Staromìstského námìstí? Pokusím se vám ji trochu pøiblí¾it. Snad, a¾ se dostanete na tato místa, budete trochu jinak hledìt na námìstí, radnici a další budovy.
  
Námìstí se rozkládá na více jak 9000 ètvereèných metrech. Je to centrum Starého Mìsta a staré Prahy vùbec. Je lemováno budovami, které jsou postaveny ve stylu renesance, baroka a rokoka, jako napøíklad stará radnice s orlojem, husitský chrám sv. Mikuláše na Starém mìstì, palác Kinských a jiné. Uprostøed námìstí je pomník mistra Jana Husa, odhalený v roce 1915 k pìtistému výroèí jeho smrti. Ji¾ v jedenáctém století se zde konaly trhy, které postupnì získávaly na dùle¾itosti a nakonec se staly nejvýznamnìjšími v Èeském království.
Nejen trhy proslavily námìstí, ale i jiné smutné události. Jednou z nich byla první pra¾ská defenestrace, která se zde konala 30. dubna 1419. Vedena byla  radikálním husitským knìzem Janem ®elivským. Dalo by se øíci, ¾e to byl poèátek husitské revoluce. ®elivský byl nakonec ob¾alován Jakoubkem ze Støíbra, byl zatèen a popraven právì zde na Staromìstském námìstí.
 
A kdo by nevìdìl, ¾e zde byla také poprava dvaceti sedmi èeských pánù. Stalo se tak 21. èervence 1621. To byl další mezník v èeské historii. Byl to konec protestantského povstání. To vzniklo 23. kvìtna 1618 druhou pra¾skou defenestrací a skonèilo 8. listopadu tého¾ roku na Bílé hoøe u Prahy. Tehdy byli popraveni tøi šlechtici, sedm rytíøù a sedmnáct mìš»anù.
Staromìstské námìstí pomalu ztrácelo na významu také i proto, ¾e hlavní mìsto øíše bylo pøelo¾eno do Vídnì. A¾ v 19. století vznikla pøístavba radnice a tramvajová tra». Ta byla zrušena v roce 1966.
 
V roce 1902 se zde konala manifestace za zavedení všeobecného hlasovacího práva. Zde také byla demonstrace k vyhlášení Èeskoslovenska a pøi té pøíle¾itosti byl str¾en Mariánský sloup z roku 1650. Radnice byla za pra¾ského povstání 5. – 9. kvìtna 1945 pomìrnì dost znièena. A nakonec nesmím zapomenout zmínit, ¾e zde pøednesl také Klement Gottwald svùj projev, který zaèínal slovy: Právì jsem se vrátil z Hradu....
Námìstí bylo kompletnì pøedlá¾dìno a je zde i kámen, oznaèující místo popravy dvaceti sedmi èeských pánù.
 
Staromìstská radnice
byla zalo¾ena jako první v Èechách králem Janem Lucemburským v roce 1338. První byla v domì, který získali mìš»ané z majetku kupce Wolfina od Kamene. Další dùm, který byl pøistavìn po roce 1360, dnes slou¾í jako svatební síò, døíve to byla radní síò. V roce 1458 konšelé pøikoupili dùm ko¾ešníka Mikše. V letech 1805 a¾ 1807 byly na vrchol vì¾e umístìny nové hodiny a byl pøistavìn ochoz.
 
Pra¾ský orloj
je nejznámìjší z orlojù na svìtì. Byl postaven v roce 1410 hodináøem Mikulášem z Kadanì. Nejstarší èástí jsou mechanický hodinový stroj a astronomický èíselník. Byl také tøetím na svìtì, první byl postaven v Padovì v roce 1344. Dlouho se mìlo za to, ¾e orloj sestrojil hodináøský mistr Jan z Rù¾e, zvaný Hanuš. K tomu se vá¾e také povìst o jeho oslepení, aby ji¾ nikdy nemohl nìco podobného udìlat. Orloj se bìhem èasu nìkolikrát opravoval. Asi v 17. století byly pøidány sošky a figury apoštolù. Dokonce po roce 1735 ho chtìl pra¾ský magistrát prodat do starého ¾eleza. Tehdy orloj s pomocí Antonína Strnada opravil hodináø Šimon Landsperger. Další velká oprava orloje byla v letech 1865 a¾ 1866. V tu dobu byla také dána nová kalendáøní deska, kterou maloval Josef Mánes. Pùvodní deska s Mánesovými obrazy je dnes v Národním muzeu a je nahrazena kopií, kterou udìlal akademický malíø Bohumír Èíla v roce 1946. Orloj byl naposledy restaurován v roce 2005. A tak i dnes mù¾ete ka¾dou celou hodinu vidìt pochodovat apoštoly, slyšet kokrhat kohouta…
 
Chrám sv. Mikuláše
byl postaven v letech 1732 a¾ 1737 v barokním slohu. Jeho stavitel byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Fresky v chrámu vytvoøil bavorský malíø Kosmas Damián Assam. Sochy jsou dílem Antonína Brauna. V pùvodním farním kostele kázal Jan Milíè z Kromìøí¾e. Na jeho kázání chodil i císaø Karel IV. se svou poslední man¾elkou Eliškou Pomoøanskou. Kostel v roce 1635 pøipadl øádu benediktinù a ti zaèali budovat klášter. Nakonec nechali zbourat i pùvodní kostel a postavit nynìjší. Urèitì stojí za to si prohlédnout køiš»álový lustr v hlavní lodi chrámu. Vyrobily ho v harrachovských sklárnách, je ve tvaru carské koruny, uprostøed je køiš»álový køí¾ a kostelu ho vìnoval car Mikuláš II. v roce 1871. V té dobì byl chrám pronajat Ruské pravoslavné církvi. Klášter byl zbourán v roce 1898. Od roku 1920 slou¾í chrám Èeskoslovenské církvi husitské. Poøádají se zde koncerty klasické, barokní a renesanèní hudby. Z pùvodního zaøízení chrámu mnoho nezbylo. Hlavní oltáø je z roku 1737, lavice z let 1730 a¾ 1735. Varhany byly vyrobeny a¾ ve druhé tøetinì 18. století.
 
A navštivte se mnou ještì jeden kostel
- kostel Matky Bo¾í pøed Týnem, zvaným také Týnský chrám. Ji¾ v roce 1135 zde stával kostelík, zasvìcený Pannì Marii se špitálem. Pozdìji se kostelík stal farním kostelem a tak na pøelomu 13. a 14. století se musel rozšíøit. Od roku 1427 zde byl faráøem arcibiskup Jan Rokycana, který je zde také pohøben. Stavba ale trvala mnoho let. Ještì za husitských nepokojù nebyl chrám hotov. Døevo na krov chrámu bylo pou¾ito na šibenice pro Jana Roháèe z Dubé a jeho padesát druhù, kteøí byli popraveni na Staromìstském námìstí po dobytí hradu Sion na pøíkaz císaøe Zikmunda. Krov se dodìlal a¾ o dvacet let pozdìji.  Po zvolení krále Jiøího z Podìbrad byla postavena na štít jeho socha a nad ní byl obrovský zlacený kalich. V roce 1626 byla socha Jiøího z Podìbrad nahrazena sochou Madony a její svatozáø byla udìlána z kalichu. Vybavení kostela je pøevá¾nì barokní. Ze støedovìku se dochoval kamenný baldachýn od Matìje Rejska, gotická kazatelna a cenná díla mistra Týnské kalvárie. Zachovaly se také renesanèní a ranì barokní tesané a reliéfnì podané náhrobní kameny, napøíklad astronoma Tycho de Brahe - nedaleko hlavního oltáøe. V barokní klenbì hlavní lodi jsou vymalované velké erby. Oltáøe jsou prvotøídní galerií barokního malíøství. Nejvíce je zde obrazù od èeského malíøe Karla Škréty ze 17. století.
Doufám, ¾e se vám procházka po Staromìstském námìstí v Praze líbila.
Olga Kotaèka
O prezentaci v Power Pointu si pište zde
 
Další èlánky autorky:
Sbìratelská náru¾ivost
Sleèna Sylva
Kup chleba a pøikládej!
Anne Christina
Svìt podle Wyetha
Døevìný talíø
Václav Jansa
Bílá paní
Bøetislav Bartoš
Ukrytý hrad
Energie pyramid
Døevìné mìsteèko
Hanácké Athény
Radegast
Blatná
Jantar a jantarová stezka
Jo¾a Úprka
Adolf Kašpar
Jaroslav Seifert
Poslední carská rodina
Poèátky ly¾ování v Èechách
Ostrov nad Ohøí
Moje mìsto Darmstadt
Zámek Lysice
Hans Christian Andersen