Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vendeln,
ztra Brigita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Bez spánku ít nejde 

 

Poz. redakce:
Dagmar Dvoáková   publikuje na  SeniorTipu. Pracuje jako odborný asistent na Jihoeské univerzit v eských Budjovicích a zárove má dlouholetou praxi jako zdravotní sestra a jako sociální pracovnice v domov pro seniory. Zabývá se problematikou senior a psobí jako externí supervizor v zaízeních poskytujících sociální péi rzným cílovým skupinám (dti, dosplí, senioi) . 

 

Pokraujeme tedy tématickými  lánky. Víme, e vás zaujmou, a e najdeme také okruhy témat ke spolené diskusi.  V oddílu diskuse je k tématickým lánkm zaloena diskuse. Budeme rádi, kdy se do ní aktivn zapojíte a dáte najevo, e vás téma zajímá, podlíte se s problémy, které se vás týkají, jejich ešením, ale také se zkušenostmi, pípadn se pipojíte s dalšími názory.  

 

 

Spánek je základní lidskou potebou, univerzální projev spolený všem bytostem. Je nedílnou souástí našeho ivota - od prenatálního období a do smrti. Pro nkoho je samozejmostí, pro jiného velkým problémem. Spánkem trávíme takka tetinu ivota a bez spánku ít nelze. Pro vlastn spíme? Na tuto otázku nemají vdci dosud uspokojivou odpov. Nejastji se soudí, e spánek zajišuje odpoinek a uchovávání zásob energie. V posledních letech se ukazuje, e se ve spánku uspoádávají informace získané bhem bdní. Normální spánek má význam také napíklad pro zdravý rst organismu, regeneraci tkání a hojení, reguluje imunitní funkce. Dostatený a kvalitní spánek je dleitý pro dobré zdraví, pimenou náladu a výkonnost.

 

Spánek a stáí
Ve stáí dochází k tomu, e spánek neprobíhá vcelku, ale bývá perušovaný, nap. astými tlovými pohyby, které vedou ke krátkým probuzením. Na druhou stranu však totální spánková perioda – doba od prvního usnutí k poslednímu rannímu probuzení - je ve stáí prmrn delší ne ve stedním vku z dvodu astého noního probuzení. Starší lidé stráví v posteli více asu ne mladší. S vyšším vkem se prodluuje doba usínání (toto je však znan individuální). Vyšší vk sám o sob vede nejen ke zkrácení noního spánku, ale i k porušení jeho celistvosti. Dochází k astjším probuzením, zpsobených nejastji nucením na moení, dechovými potíemi, bolestí, syndromem neklidných nohou a dalšími tlesnými potíemi. Poteba spánku bhem noci mírn klesá, ale zárove denní spánek se u senior stává tém pravidlem (tj. celková doba spánku zstává piblin stejná).

 

Zmna prostedí a spánek
Vzhledem k tomu, e prostedí ovlivuje spánek zásadním zpsobem, dochází podstatn astji k poruchám spánku u osob institucionalizovaných, (ijících v domovech pro seniory, nemocnicích, ústavech sociální pée), ne u lidí ijících ve svém vlastním prostedí. Senioi, kteí pecházejí do institucí, jsou nuceni pizpsobit spánkový rytmus reimu zaízení. Vzhledem k reimu nemocniního zaízení je spánek rušen hlukem, ztrátou soukromí, kvalitou lek, podáváním medikace bhem noci nemocnému samotnému i spolupacientm na pokoji. Po propuštní me následovat problém v podob návyku na hypnotika, kterými byly ešeny poruchy spánku v zaízení.


Poruchy spánku

Poruchy spánku vtšinou dlíme na: nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie).
Nespavost se projevuje tmito píznaky:
• obtíné usínání (neschopnost navodit spánek déle ne 30 minut po ulehnutí)
• asté probouzení (neschopnost udret spánek a nemonost usnout déle ne za 30 min. po probuzení)
• asné probouzení (probuzení díve ne 30 min ped plánovaným probuzením)
• spánek je neosvující, nekvalitní a bhem dne se objevuje alespo jeden z následujících píznak: únava, poruchy soustední a pamti, poruchy nálady, podrádnost, narušení mezilidských vztah, špatná docházka, denní spavost, úbytek energie, sníená motivace a prbojnost, náchylnost k chybám a nehodám (v práci a ízení), psychické naptí, bolest hlavy, zaívací obtíe a strach z dalšího nevyspání se.

 

Následky nespavosti:
• únava a podrádnost
• nesoustednost
• denní poklimbávání
• pecitlivlost na nespavost


Hypersomnie - nadmrná denní spavost
Tento typ onemocnní charakterizován nekontrolovaným usínáním v prbhu dne, a to za jakékoliv situace.
Nadmrná denní spavost pedstavuje výrazný handicap spoleenského ivota, omezuje pracovní výkonnost, vyuití volného asu i partnerské vztahy, a pedstavuje proto závaný spoleenský problém.

 
Nadmrnou denní spavostí trpí v lehí form 15–20 % populace, pro 4–6 % obyvatel pedstavuje udrení pozornosti a bdlosti závaný problém. Ve srovnání s insomnií pedstavuje vzácnjší formu poruch spánku, kterým ješt donedávna nebyla vnována patiná pozornost. A to i pesto, e nadmrné poruchy spánku byly historicky popsány díve ne nespavost.

 
Píznaky nadmrné denní spavosti:
• nekontrolované nutkavé záchvaty spánku
• tyto stavy trvají zpravidla pouze nkolik minut a dotyný se poté probouzí pln sví
• k záchvatm dochází v situacích, které má zdravý lovk vtšinou pln pod kontrolou (nap. v prbhu hovoru, zastavení autem ped kiovatkou apod.)
• délka noního spánku u lidí postiených nadmrnou denní spavostí není vtšinou ovlivnna

 


Následky hypersomnie:
• sníení kvality ivota
• v dsledku sníené bdlosti se vyskytují obtíe v zamstnání a rodin
• astjší automobilová nehodovost
• pracovní i mimopracovní úrazy

 


Léba nespavosti
V léb nespavosti je všeobecn upednostován systém opatení nefarmakologických, k medikamentóznímu ovlivnní nespavosti pistupujeme a pi neúspchu metod nefarmakologických.

 

Desatero spánkové hygieny
Jako první (a co meme udlat sami) je teba zaít dodrovat tzv. desatero spánkové hygieny


1. Od pozdního odpoledne (4–6 hodin ped usnutím) nepijte kávu, erný i zelený aj, kolu nebo rzné energetické nápoje a omezte jejich poívání bhem dne. Psobí povzbudiv a ruší spánek.
2. Vynechejte veer tká jídla a poslední pokrm zaate 3–4 hodiny ped ulehnutím.
3. Lehká procházka po veei me zlepšit Váš spánek. Naopak cviení 3–4 hodiny ped ulehnutím ji me Váš spánek narušit.
4. Po veei ji neešte dleitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snate píjemnou inností zbavit stresu a pipravit se na spánek.
5. Nepijte veer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje.
6. Nekute, zvlášt ne ped usnutím a v dob noního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.
7. Postel i lonici uívejte pouze ke spánku a pohlavnímu ivotu (odstrate z lonice televizi, v posteli nejezte, nette si a pes den ani neodpoívejte).
8. V místnosti na spaní minimalizujte hluk a svtlo a zajistte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20º C).
9. Uléhejte a vstávejte kadý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.
10. Omezte pobyt v posteli na nezbytn nutnou dobu. V posteli se zbyten nepevalujte, postel neslouí k pemýšlení.
U déle trvající poruchy spánku je nutno vdy navštívit lékae. Je nezbytné toti vylouit jiná onemocnní, je vedou k nespavosti.
Farmakologická léba nespavosti:
Hypnotika - nejpouívanjší skupinou léiv pro poruchy spánku
• Barbituráty – v souasnosti se pro mnoství neádoucích úink a monost návyku nepouívají
• Benzodiazepinové deriváty – krom efektu hypnotického mají i úinek antianxiózní, antikonvulzivní a myorelaxaní. Mezi neádoucí úinky patí návykovost, mohou zhoršovat kognitivní funkce, kvalitativní úrove vdomí a riziko pád.
• Nebenzodiazepinová hypnotika – ovlivují spánek, ale neovlivují úzkost, svalový tonus ani keový práh. Mají minimální riziko návykovosti, nenarušují kognitivní funkce (pozornost, pam, psychomotoriku).

 

Neuroleptika – pouívají se u senior s organickým mozkovým postiením, pedevším trpících demencí a dále pi výskytu delirií.

 

Antidepresiva – podávají se u senior, u kterých jsou poruchy spánku spojené s depresivní symptomatologií.


Antihistaminika – vyuívají se k navození a prohloubení spánku pomocí sedace zpsobené blokádou histaminových receptor. Nevýhodou jsou neádoucí úinky – hypotenze s nebezpeím ortostatických pád, retence moi, zmatenost.

 

 

Závr:
Nespavost je povaována za uritou da stárnutí. V populaci je podceována a vnuje se jí málo pozornosti. Neléená nespavost nejenom e sniuje kvalitu ivota, ale také zvyšuje riziko vzniku závaných komplikací. Pro lovka, kterého trápí nespavost, je klíové najít lékae, který problémy se spánkem nebagatelizuje. Takové podcenní me mít podobu vty: ,,To víte, dneska špatn spí kadý, to musíte njak pemoci“. Druhým extrémem me být léka, který napíše pedpis na hypnotikum, ani by se njak podrobnji zajímal o charakter pacientových potíí. Bez dostateného spánku jsou porušené naše schopnosti pizpsobovat se a he zvládáme i bné denní starosti a situace. Spánek je od odpradávna povaován za nco mimoádn dleitého. Dodnes se íká se „vyspíme se na to“, „ráno je moudejší veera“. Mnozí také víme, e ve spánku nás me ledacos dobrého napadnout. Je známé rení, e spravedliví lidé spí dobe, protoe nic, co by plašilo spánek od jejich loe, je netíí v jejich svdomí. Sname se udlat všechno pro to, aby i my jsme spali spánkem, který nás posílí, osví a pinese radost z dalšího dne.


Mgr. Dagmar Dvoáková


Pouité zdroje:
VINA, O. Poruchy spánku ve stáí. es.geriat.Revue, 2004, ro.2, .2, s.18-23.
PRAŠKO, J. et al. Nespavost. Praha: Portál, 2004.
TRACHTOVÁ, E. Poteby nemocného v ošetovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzdlávání pracovník ve zdravotnictví, 2001.
KALVACH, Z.- ZADÁK, Z.- JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004.
PRETL, M.- PÍHODOVÁ, I.. Insomnie in NEVŠÍMALOVÁ, S. – ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdní. Praha: Galen, 2007.
NEVŠÍMALOVÁ, S. Nadmrná denní spavost in NEVŠÍMALOVÁ, S.- ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdní. Praha:Galen, 2007.

 

Další lánky autorky:

Nejste v tom sami