Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O australském jaru a zlých kavkách

 

Pozn.: Øíkala jsem si, ¾e kdy¾ v tomto depresivním dušièkovém poèasí uvidíte titulek "Povídání o jaru..." pomyslíte si, ¾e jsem se asi zbláznila. A tak jsem poøád otálela s uvedením Ivanova fejetonku. Ale pak jsem to "promeilovala" (bo¾e to je hrozný výraz - ale je mùj :-)) s Ivanem. Vìdìla jsem, ¾e Ivan je geniální a ¾e ho nìco napadne. Bylo to velmi prosté - napsal mi, abych do titulu jednoduše pøidala " O australském jaru... Jak prosté! Tak¾e vìzte, ¾e jsem se z tohoto depresivního poèasí nezbláznila a poètìte si o jaru. Tøeba vás ty chmury, kterými mì v meilech zásobujete pøejdou...  Ludmila  

  
A u¾ je to tady! Koneènì!
Jaro jsem pøivítal s otevøenou náruèí, jeliko¾ zimu jako roèní období nemám vùbec rád. Lépe øeèeno, zimu mám rád èím dál míò. To je spojeno se stárnutím, proto¾e kdy¾ jsem ještì nebyl penzista nýbr¾ výdìleènì èinný èlovìk, tak jsem se na zimu dokonce i tìšil. Hlavnì na to, jak pojedu na hory ly¾ovat a svým umìním na sjezdovkách oslòovat krasavice, proto¾e kdy¾ jsem byl mlád tak mi ly¾ování celkem šlo. Jak jsme si v¾dycky s úsmìvem øíkali s ly¾aøským kamarádem: ”Ráno budeme oslòovat na ly¾ích, veèer pak v hospodì u piva, a kdy¾ to vyjde a budeme mít štìstí, tak mo¾ná i pozdìji v teplých duchnách s nìjakou pøita¾livou a osamìlou ly¾aøkou.”


S tím oslòováním krasavic v horských lo¾nicích to však nebylo pøíliš slavné. Celodenním sportováním jsme se toti¾ tak znavili, ¾e nás pøešla chu» na milostné ¾ertování a usnuli jsme jako špalek. ®e jsme se pak “svedeným” dívkám nemohli ráno podívat do oèí, je snadné pochopit. I pøes tyto trapné nezdary jsem mìl zimu rád. Bohu¾el to nemohu øíci nyní jako senior se zpomaleným krevním obìhem, proto¾e je mi poøád nekøes»anská zima, u¾ od samého rozbøesku se oblékám do jégrového prádla, na plešatou hlavu nasazuji kulicha, mám špatnou náladu, pivo mi nechutná, proto¾e je pøíliš studené a tak poèítám dny, kdy na dveøe za»uká jaro, které vystrnadí chlad a usmìje se na nás sluníèko.


S pøíchodem jara jakoby mávnutím kouzelného proutku náhle omládnu. Zaène se mi opìt líbit svìt, který je plný oslòujících barev, vùní a ptaèího cvrlikání. O barvy se postarají po zimì vzkøíšené, sytì zelené louky a kopeèky se snìhobíle èerstvì ostøíhanými oveèkami, zlato¾luté mimózy a pestrá paleta kvìtù nejrùznìjších keøù a stromù. Opeøenci samozøejmì zpívají jako o závod, proto¾e hlavnì pro nì nastal èas námluv. Ale i v mých staøeckých ¾ilách se náhle rozproudí krev a srdce se mi rozbuší vzrušením, kdy¾ mùj skomírající zrak náhodou padne na svi¾né tìlo jarnì obleèené mladé ¾eny. Jaro zpùsobuje, ¾e se mi zaènou líbit dokonce ¾eny postarší, babièky a co si budeme vykládat, i prababièky. Náhle však s hrùzou zjistím, ¾e nic nedìlání v zimních mìsících kombinované konzumováním nezdravé stravy mìlo za následek, ¾e se moje jinak vyzáblé tìlo obalilo tukem a stala se ze mì obludná, stì¾í chodící bublina navíc okrášlená prsy dámských rozmìrù! Jeliko¾ jsem v jádru bystrý penzista, nedìlám si iluze, ¾e s takto ¾alostnì vypadající tìlesnou schránkou se mohu vydat na plá¾ doufaje, ¾e na nìjakou babièku udìlám dojem a podaøí se mi ji alespoò na krátký èas odloudit od jeèících vnouèátek…


Abych na plá¾ích, kam se s teplejším poèasím v dlouhých prskatých plavkách bermudách vydávám, nevypadal úplnì nemo¾nì, v pøedstavì utu¾ení celkové tìlesné kondice si dám pøedsevzetí, ¾e zaènu pilnì ka¾dé ráno cvièit a dennì jezdit na kole. S cvièením nemám ¾ádné zkušenosti nebo» jsem prostocviky provádìjícími lidmi víceménì opovrhoval. Rozhazování rukou všemi mo¾nými smìry, døepy, ze kterých se staršímu èlovìku nepodaøí postavit na nohy, kliky a jiné smìšné pohyby, které cvièenci provádìjí za usilovného funìní, mnì v¾dycky pøipadaly smìšnými. Avšak po zhlédnutí obrázkù v jednom populárním èasopise pro ¾eny ukazujících cvièením pøivedené neuvìøitelné zmìny postav tlustých obryò, jsem zmìnil natolik názor, ¾e jsem si koupil dvì jednokilové èinky a s vervou typickou hrdinovi èínského støíbrného plátna, hou¾evnatému Yung Tsu se dennì oddávám desetiminutovému cvièení. Aèkoliv takto èiním ji¾ plných ètrnáct dnù, nevidím zatím ¾ádné podstatné zmìny. Zato pohled na rovnì¾ cvièící ¾enu Máòu ve mnì vzbuzuje jarní mízu a nedává mi mo¾nost soustøedit se na zdvíhání pro mì tì¾kých èinek. Moje svùdnì zabarvené komentáøe ¾ena Máòa kvituje buï zarytým mlèením nebo nanejvýše úseèným konstatováním, ¾e jsem se na sklonku ¾ivota a k tomu ještì na jaøe doèista zbláznil…
Nicménì jsem si jist, ¾e skloubení prostocvikù s jízdou na kole pøinese ký¾ený výsledek.


Abych na kole vypadal pøita¾livì, jako pravý profesionál si pøed první jarní vyjí¾ïkou nejdøíve peèlivì oholím nohy. To dìlám potom ka¾dý druhý týden, abych ¾enì Mánì zpùsobil radost, ¾e po ka¾dém holení nezablokuji èernými chlupy výtok u vany, co¾ Máòa pokládá za neodpustitelný prohøešek. Musím se pøiznat, ¾e èerstvì oholené nohy namazané dìtským olejíèkem zdùrazòují kontury svalù lýtek a stehen. Nelze si nevšimnout èasto zasnìnì roztou¾ených pohledù ¾en a dívek, okolo kterých se na kole jenom mihnu. Proto si také nohy holím, abych tøeba alespoò na nì, kdy¾ u¾ ne na zbytek postavy, nachytal nìjakou jarnì naladìnou krasavici.


Èerstvì oholen a obleèen do krásnì barevného italského cyklistického dresu se na zrovna tak italském kole, jeho¾ zakoupení mì témìø stálo ètyøicetileté š»astné man¾elství,vydávám do ulic. Trošku mi sice vadí, ¾e se pøi ka¾dém otoèení pedálù kopnu do bøicha, ale víra, ¾e právì cyklistika mi odpomù¾e od nevzhledného pandìra zpùsobí, ¾e šlapu z celého úsilí a jízdu vychutnávám ka¾dým pórem svého tìla. Radost z jízdy mi však dává zapomenout, ¾e je jaro a ¾e na jaøe se ka¾dý cyklista støetává s nejvìtším nepøítelem…


BUCH, BÁC! Nemilosrdný nálet magpie (druh kavky) na moji helmu mi málem shodí s kola. Jako štuka pilot se poblí¾e hnízdící a hnízdo chránící kavka znovu a znovu støemhlav øítí na moji hlavu a záda a já cítím husí kù¾i na hlaïouèkých nohách. Èím urputnìji šlapu, tím více magpie do¾írám a tím více se do¾raná kavka na mì sápe. Nálety trvají nejménì pùl kilometru. Ïolíèky v helmì jsou dùkazem síly zobáku tohoto jinak pøívìtivého ptáka. Je jasné, ¾e bez pøilby by vyjí¾ïky dopadly bledì.


Zápolení cyklistù zuøivì odhánìjících máváním pumpièky nad hlavou kavky, které je napadají, poskytují lidem dobrou zábavu. Avšak na jaøe si nikdo nemù¾e být pøed tìmito agresivními ptáky jistý. A tak i my cyklisté se zasmìjeme ¾áèkùm nosícím na hlavách kontejnery od zmrzliny, které je chrání od ptaèích náletù, nebo chodcùm v panické hrùze parapletem odhánìjícím tyto po témìø dva mìsíce dotìrné kavky.


Nálety mi sice vyjí¾ïky znepøíjemòují, ale jako ostatní koleèkáøi jsem na líté kavky pøece nakonec vyzrál tím, ¾e jsem si na pøilbu pøipevnil plastické slámky na pití, které sice na helmì smìšnì ènìjí jako napomádované paèesy, ale znemo¾òují kavce pøímý kontakt s hlavou.


Mnohem horší je však støetnutí s jedovatými hady, kteøí si na jaøe pøi prvních teplých dnech s radostí vylezou z dìr, aby si protáhli kù¾i na teplé vozovce. Nedávno jsem si pøi vyjí¾ïce hnìdého hada vùbec nevšimnul, pøejel jsem ho, èím jsem ho samozøejmì rozzuøil tak, ¾e se mi zakousnul do galusky! Mnì málem pøi tomto neoèekávaném støetnutí ranila mrtvice, ale naštìstí to odnesla pouze prokousnutá pneumatika. Had to pøe¾il a v šoku se odplazil do trávy u silnice. Jestli tam nìkde po pøejetí nakonec zcepenìl nevím. Hledat jsem se ho prozøetelnì nepokoušel.


Stresy spojené jak s cvièením doma tak s jízdou na kole mají však na mì blahodárný úèinek. Jak víme, pøi stresu dochází k hubnutí a tak se stalo, sice v nepatrné míøe, i v mém pøípadì. Tìším se na teplé poèasí a na to jak v bermudách vyrazím na zlatou plá¾, kde budu zatahovat bøicho a pokradmu pokukovat po babièkách, které, proto¾e necvièily a nejezdily na kole, budou mnohem kypøejší ne¾ já a tím pádem pyšné na to, ¾e je nìkdo vùbec ještì potají obdivuje. Vùbec si nevšimnou mých tìlesných vad, proto¾e budou zrovna tak š»astné jako já, ¾e je jaro a ¾e s jarem je ka¾dý mlád…


Ivan Kolaøík, OAM, Austrálie

Grafika:Magdalena Vlachová

Další èlánky autora:
Neúspìšný hráè
Úvaha o bolesti
Nebezpeèná práce
Úvaha o taxikáøích
Policejní dar - 1
Policejní dar - 2
O lásce k umìní - 1
O lásce k umìní - 2
O lásce k umìní - 3
O lásce k umìní - 4
O lásce k umìní - 5
O lásce k umìní - 6
Opuštìný man¾el
Povídání dìdeèka
Rybáøem proti své vùli
O havìti
Neobvyklá zamìstnání
Úvaha o sportech
Rozhovor se zrcadlem
Vánoce jsou svátky klidu
Úvaha o vášních
Úvaha o chùzi a zdravení
Úvaha o pivì
Úvaha o kompjùtrech
Úvaha o kantorech
Úvaha o umìní a tetování
Úvaha o spaní
Úvaha o mluvì
Úvaha na nevšední téma
Moje štace v Americe - 1
Moje štace v Americe - 2
Další štace po svìtì - 3
Další štace po svìtì - 4
Fejeton o bázni
O svatbì a slavném spisovateli
Babièèino z mrtvých vstání
O tatínkovi
O oslovování a chabé pamìti
Ticho léèí
Neobyèejná svatba
Slu¾ba vlasti odrodilce
Setkání s královnou
Ouchylou proti své vùli
Silvestrovské muzikály
Úvaha o vánocích
Nostalgická zastavení
Èásteèné pominutí mysli
Po¾áry v Austrálii
Uvaha o hrdinství
Úvaha o psaní dopisù
Kulturní úroveò