Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marek,
zítra Oto.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Putování Austrálií (1)
aneb Austrálie oèima dùchodce (spoleèné dílo pp. MUDr. L. Nawarzila a K. Jankù st., emeritního uèitele, pøepis deníku provedl K. Jankù ml.)

 

S nápadem uspoøádat výpravu do daleka, tj. do Austrálie a na Nový Zéland pøišel vìèný cestovatel, kamarád zúèastnìných pánù, MUDr. Ludwig alias Chuck Nawarzill. Dùvodem pro zvolený cíl výpravy pro nìj byla pøedevším pøedchozí návštìva Austrálie, „bo, jak pravil, tam ma jiste resty“ (Pozn. autora: nìkteré výroky jsou uvádìny v ostravském náøeèí, aby patøiènì vyjádøily danou situaci) a také poutavé vyprávìní sleèny Gráfové. Tato sleèna, které nìkdy v polovinì loòského roku spravoval na svém odborném pracovišti chrup, ¾ije u¾ nìkolik let na Novém Zélandu a je tamìjší pøírodou nadšená. Pozdìji se v Ostravì objevila další „dobyvatelka“ Nového Zélandu a Austrálie sleèna Tøísková, která její slova nejen potvrdila, ale rozšíøila nabídku ostrovních krás i o návštìvu jihu ji¾ního ostrova. Tam toti¾ ona, spolu se svým partnerem pracuje v turistickém prùmyslu - ruchu… Tak vzniklo „putování dùchodcù“ které popisuje návštìvu Austrálie.


Pùvodnì byla v plánu i návštìva Nového Zélandu, ale po zvá¾ení celkové délky putování, mo¾ného pobytu a finanèní nároènosti putování po Austrálii, by na Nový Zéland zbylo cca 8-10 dnù vèetnì cesty. To se nakonec pánùm zdálo velmi málo na prohlídku tamìjšího velmi vzdáleného krásna… Proto pan doktor vytvoøil nový plán „pouti dùchodcù“ a v nìm u¾ byla pouze Austrálie. Nový Zéland odlo¾ili „na pozdìji“! Podle tohoto plánu pak postupnì navštívili
Qeensland, Northern Territory, South Australia a New South Wales.


V závìru pøíprav došlo k jedné podstatné zmìnì. Místo odstoupivšího pùvodního èlena pouti dùchodcù MUDr. Olešáka jel s výpravou jejich kamarád z olomouckých studií, Miloslav „Milda“ Kabròák, nynìjší povoláním – rentiér na „volné noze“.


Èlenové výpravy


MUDr. Ludwig alias Chuck Nawarzill
(ète se Navaøil), roèník 1944, výška 173 cm/60 kilogramù ¾ivé váhy vèetnì knírku. Vykouøí dennì 25 cigaret a k tomu vypije odpovídající mno¾ství kávy. Civilním povoláním je stále pilnì pracující zubní lékaø, i kdy¾ ji¾ ve starobním dùchodì. Na svém putování svìtem navštívil 8x Ameriku (6xUSA, Kostariku, Mexiko), 1x Austrálii a celé „Kanáry“. Nesèetnìkrát pobýval ve slovenských horách. Toulal se také po zemích bývalé Jugoslávie a v Itálii navštívil místní sopky. Stopy (s celou svou rodinou) zanechal i ve Francii a zemích Beneluxu. Návštìvy Nìmecka, Rakouska a Maïarska u¾ ani nepoèítá. Kam se snad chystá pøíštì (?!) – patrnì do Peru, uva¾uje o návštìvì Nového Zélandu nebo i Skandinávie. Disponuje dobøe „padnoucí“ angliètinou s nepatrným ostravským pøízvukem a jako jediný z nás rozumìl australské angliètinì. Je mistrem okam¾itých nápadù a bleskových rozhodnutí a také vlastníkem velmi suchého humoru, se kterým vhodnì zapadal do 30tiletého australského sucha. Fotografuje stále na film a není pøítel moderních „vymo¾eností“ jako jsou platební karty, poèítaèe, internet, supermarkety apod. Dokonce nemá v lásce ani mobilní telefon, i kdy¾ jeho slu¾eb vyu¾íval nejèastìji z nás. Datum narození - Den vylodìní spojencù – 6. 6. 1944 ho pøedurèuje k velkým èinùm…


Miloslav zvaný Milda Kabròák, gurmán, roèník 1945, ale a¾ 6. 12. - je tedy v¾dy o rok mladší(!) rovesníkù. Výška 180 cm/cca 110 kilogramù ¾ivé váhy. V mládí nadaný a všestranný sportovec, pøedevším však byl vynikajícím kajakáøem na divoké vodì – mj. prvosjezd „èer»ákù“ na Vltavì. Pùvodním povoláním je uèitel matematiky a TV. Léta pracoval jako státní trenér Vrcholového sportu - vodního slalomu a jako uèitel TV na rùzných VŠ. Nyní je na plný úvazek dùchodcem. Je výborný øidiè a má zkušenosti s jízdou „vlevo“. To si osvojil na Novém Zélandu a to jsme také hodnì vyu¾ili na našich cestách po Austrálii. Bìhem svého cestovatelského ¾ivota navštívil daleké Mongolsko, kde sjí¾dìl na„Matyldì“ rùzné øeky. Toté¾ pak uskuteènil na sibiøské Lenì, na Bajkale a okolních øekách. Návštìvy Rakouska a Slovenska pova¾uje za samozøejmost... Zná spoustu zajímavých historek o cestování a cestovatelích. Je výborný vypravìè a má „pamatováka“ na podrobnosti a detaily z cest. Ovládá nìmèinu a èásteènì angliètinu. Má však neskuteèný talent na okam¾ité a pohodové navázání kontaktu bez vìtších jazykových znalostí a já jsem nikdy nepøišel na to, èím to je. Zkrátka kdo umí – umí…


Tøetím èlenem výpravy jsem já - Karel Jankù st. (1944). Výška 183 cm/76 kg. Jsem spolu s Chuckem spolutvùrcem tìchto øádkù a zároveò nejstarším úèastníkem výpravy. Nekouøím, nepiji – mládí u¾ je pryè… Bohu¾el se nemohu pochlubit ¾ádnými vlastnostmi, kterými bych v oèích svých kamarádù - cestovatelù zabodoval ve svùj prospìch. Jako vše co dìlám byla i zde má snaha o cokoliv jen snahou o cokoliv… na to mám opravdu talent! Vlastnì i toto sepisování pøíhod z našich cest za mne zachraòuje kamarád Chuck svou pamìtí a svými velmi kusými, ale o to cennìjšími cestovními poznámkami! Øidiè jsem mizerný a navíc mám v autì vzadu strach, tak¾e jsem chlapec do nepohody jako „udìlaný“… Pùvodním povoláním jsem uèitel tìlocviku a poètù – které jsem naštìstí pro ¾áky nikdy neuèil. Zcestovalý nejsem, proto¾e se bìhem naší cesty ukázalo, ¾e ani èasté návštìvy Rakouska, Slovinska, Francie nebo Slovenska ze mne svìtáka neudìlaly. Z jazykù ovládám pouze slovenèinu a nìco anglických vìt s pokusem o anglickou výslovnost, která v Austrálii v¾dy budila „radostný ohlas a zároveò široké neporozumìní“ u kolemstojících, le¾ících, ale i bdících…

 

Další aktéøi, které jsme pøi putování potkali

Mudr. Olešák alias Oška, Chuckùv spolu¾ák z medicíny, ¾ijící 30 let v Austrálii. Tento pán projevil v poèátku pøíprav neskuteèný zájem o naší cestu. Pøed našim pøíjezdem tvrdil, ¾e takováto výprava byla v¾dy jeho celo¾ivotním snem. Sen se nakonec (bohu¾el pro nás) rozplynul asi 14 dnù pøed našim odletem – vèetnì slibù stran technického zajištìní akce… Tak¾e pøíprava na výlet pak zaèala znovu od zaèátku… Jen díky Chuckovì dcerce, plynnì hovoøící anglicky, nakonec vše dopadlo dobøe.


Dr. Peter Rihošek, mùj pøítel z Ostravy ¾ijící v Austrálii. Pøijali nás, spolu se svou ¾enou Elen, hned na zaèátku našeho australského pobytu s otevøenou náruèí! Díky své perfektní angliètinì nám Petr hravì zaøídil auto na první etapu a letenky z Cairnes do Darwin... Také nám bìhem našeho cestování pravidelnì volal a byl pøipraven k okam¾ité pomoci - co¾ také nìkolikrát uèinil!


Dr. Bojan, jeho ¾ena Hermínka, babièka (a dva, vìènì spící boxeøi – Max a Betty) hovoøící plynnì anglicky, ale i èesky. Jmenovaní jsou, kromì babièky, Chuckovi kamarádi z dob studií v Olomouci. Všichni nám v Sydney v závìru našeho putování po zemích australských vytvoøili milé a doslova rodinné prostøedí. S láskou a péèí, se kterou jsme se v jejich rodinì setkali, se setkáváme jen doma, mezi svými nejbli¾šími… Hermínka za nás øešila naše administrativní problémy v South A. a Bojan? - ten s námi provádìl ekoagroturistiku s ochutnávkami po širokém okolí Sydney. Myslím, ¾e 1000 kilometrù na to bylo málo… Pøátelé díky!


Aboriginec, který si pøisedl k našemu stolu v provozovnì firmy Take Away v Kurande. Chvíli nás poslouchal a svaèil z vlastního pøineseného. Potom na Mildu ukázal prstem øka: “Bulgaria, Sofia“! Byl to zkrátka vzdìlanec… Poplácal se s kamarády pøi louèení, ale do dalšího dìje u¾ nikdy nezasáhl. Podobných lidí jsme však vidìli na svých cestách, èesky - „mnoho“, ostravsky - „v pysk“ a slovensky -
„nìúrekom“!

 


Jerry z Písku, se kterým jsme se setkali v informaèním støedisku v mìsteèku Rawenshoe, byl jediným emigrantem - „osmašedesátníkem“, kterého jsme v Austrálii potkali. Zajímavý byl pøedevším tím, ¾e vypadal jako dokonalý aboriginec vèetnì rozplácnutého nosu a hustých, kudrnatých a prošedivìlých vlasù stáhnutých vzadu gumièkou. Byl evidentnì rád, ¾e ho Milda objevil, proto¾e na své bývalé krajany v tomto informaèním støedisku ještì nikdy tento hasiè v dùchodu nenarazil. Ve staré vlasti byl se svými dìtmi nedávno, a za ta léta poprvé. Jak radostnì prozradil, byly jeho dìti pøíbuznými v Èechách velmi oblíbené a chválené za to, ¾e „dobøe chlastají“! Do naší cesty u¾ nikdy nezasáhl.

 

Pomùcky pro další vyprávìní:
- vybíravou partnerku, tzv.dìvèe jen do pohody, zde nazýváme „ó nikoliv“!
- LP znaèí publikaci prùvodce turisty –
Lonelly Planet

 

… tak tedy naše putování zaèíná


Z Brisbane do Cairnes

Po 24 hodinách letu jsme pøistáli v Brisbane. Dokonce i se všemi zavazadly o osud kterých se Chuck cestou strachoval. Je 9:30 p.m. místního èasu a v letištní hale se vítáme s Peterem. Chuck marnì volá Oškovi a já se zaèínám shánìt po Mildovi, který by mìl být u¾ dobøe 6 hodin v Brisbane. Po chvilce hledání ho objevuji v letištní hale, sedìl u PC. Ostatnì PC vyhledával se ¾eleznou pravidelností na ka¾dé zastávce našeho putování Austrálií.

 

  

 

První etapa, zaèala pøíjezdem do Peterova „malého ale útulného rodinného domeèku“ poblí¾ Golden Coast, a oficiálním uvítáním naší výpravy paní Elen, na pùdì Austrálie.


O program první etapy se postaral Peter. Zaèali jsme (jak jinak) prohlídkou mìsta a jeho okolí.


Stejnì jako v jiných australských mìstech je i zde vidìt snaha o zviditelnìní „historických památek“. V Brisbane je to pøedevším støed mìsta s radnicí a jejím okolím. Mìsto se táhne mnoho kilometrù kolem pobøe¾í a pohled z vyhlídky vì¾e Q1 v Gold Coast nám to jen potvrdil. Poprvé se seznamuji s pojmem „lookout – vyhlídka“, který nás pak provázel celou Austrálií.


Pøi prohlídce centra Brisbane jsem si pøipadal jako v Èínì. Pøedevším proto, ¾e asiaty (kromì Indù) vùbec nerozlišuji. V nìkterých obchodních ètvrtích jsem se dokonce cítil jako na nádvoøí bývalého pra¾ského podniku mastného prùmyslu „Zvonaøka“ v Libuši. Také vystavené zbo¾í bylo stejné provenience – tedy èínské. Rozdíl byl pouze v èistotì objektu a také v tom, ¾e pobíhající dìti nemluvily „poloèesky“, ale u¾ asi „poloaustralsky“. Veèer nám pøipravila paní Elen shodou okolností „èínu“ - a byla bezvadná! Kdoví jak bude pozdìji na cestách…


Po veèeøi se pánové rozpovídali o svých dobrodru¾stvích na cestách skoro všech svìtadílù. Chybìla jen Afrika a
Antarktida. Sedím s otevøenými ústy, která si obèas zakrývám, abych nevypadal jako úplný blbec. Vyvaluji oèi a zpytuji své svìdomí - na co jsem se to vlastnì dal?! Navíc mnì u¾ první dva dny ukázaly v èem naši výpravu rozhodnì nepodpoøím. Bude to angliètina - a to ještì nic netuším o své „drobné“ nesnášenlivosti…

 

   


Tøi dny uplynuly opravdu jako voda. Peter nám svojí perfektní angliètinou zajistil auta na cesty. Hyunday s pøedním náhonem na první etapu - z Brisbane do Cairns, letenky z Cairnes do Darwin a nakonec i auto z Darwin do Adelaide. Pomineme-li Chuckovo rozèarované naštvání z Oškova telefonátu, pak první etapa probìhla OK! Dopoledne tøetího dne jsme si pùjèili auto a nalo¾ili u Peterova domeèku naše zavazadla. Rozlouèili jsme se bez líbání, ale s fotografováním a vyrazili na sever - ke vzdálenému cíli naší cesty -
Cap Tribulation!

 

Pokraèování pøíštì...

 

Karel Jankù