Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Rostislav,
zítra Marcela.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POHÁDKOVÝ KOUT PLZEÒSKA
aneb pozvánka, tentokrát do západních Èech

Na tento výlet jsem se obzvláštì tìšila. Jela jsem se podívat na jedno místo, které i kdy¾ zaøazené mezi pøírodní památky je málo známé. A o jaké místo se jedná, to se dozvíte na konci tohoto vyprávìní. Teï vám jen prozradím, ¾e tentokrát mì vlak nevezl do Roudnice ani do Lovosic, ale do Plznì, odkud mì vzali moji milí pøátelé autem. Cestou jsem pozorovala krajinu a oblaènost, která byla dramatická co do tvarù i barev. Šedé beránky (stratokumulus) nevìstící nic dobrého. Chvílemi se zatahovalo, tak¾e se zdálo, ¾e výlet skonèí s pláštìnkami, ale mraky se potrhaly, a zmìnily se do øad malých a velkých kumulù, které u¾ nevyhro¾ovaly.

Pøesto¾e byl teprve konec èervna, kvetly ji¾ vrbovky, tøezalka, hadinec a dokonce se zdálo, ¾e na nìkterých polích by mohly zaèít ¾nì. A výlet zaèíná...
Vyjí¾díme z Plznì na sever po silnici vedoucí lesem. Èím více se blí¾íme k našemu cíli, tím víc roste moje zvìdavost a tìšení - pøipadám si jako dítì, které se tìší vánoèní stromeèek.

Projí¾díme vesnici s krásným barokním kostelem, který nás zaujme svojí velikou bání, povšimneme si i novì omítnuté zvonièky. Za vesnicí se silnice stáèí vpravo a po chvilce nás pøekvapí po pravé stranì scenérie, kterou tak dobøe znám z toulek po Èeského støedohoøí - jako by nìkdo pøenesl èást ji¾ního svahu nìkterého støedohorského kopce právì sem...
Louka se svícny modrých hadincù se tu zvedá táhle, ale dost prudce do kopce, v jeho vrcholové èásti vykukují tmavé skalky a za nimi pokraèuje les. Jsme na místì.

Jakmile vystoupíme z auta, dýchne na nás vùnì mateøídoušky a my se vydáváme do svahu po okraji louky lemovaném hustým køovím ptaèího zobu. Louka na nás pùsobí exoticky svoji neobyèejnou pestrostí, zejména nápadnými ostrùvky ji¾ zmínìných hadincù, ale i další kvìtenou. Hvozdík kartouzek (slzièky Panny Marie) tu vytváøí celé trsy. V trávì se plazí
svlaèec s velkými bílými kvìty, louku o¾ivuje i narù¾ovìlá a¾ nafialovìlá èièorka a chrpa luèní s tmavì rù¾ovými kvìty. V trávì se to hem¾í mravenci a luèními kobylkami. A kam se podíváme, všude poletují motýli, kteøí vytváøejí svými køídly jedineèné vzdušné barevné obrazy. Bìlásci, strakatí okáèi bojínkoví (tìch je nejvíc), hnìdí okáèi luèní, rezaví perle»ovci s èernými skvrnami, modrásci a hnìdásci (hnìdásek kostkovaný). Zastavujeme se, rozhlí¾íme, jsme jako oèarováni, pøipadáme si najednou jako v jiném svìtì.

Pomalu pøicházíme ke skalkám z tmavého kamene, pøipomínajícího spáleništì a pøed námi je døevìná tabule s nápisem "Pøírodní památka". Tu zde zanechaly tøetihory pøi svých velkých sopeèných dramatech v podobì èedièových tufù. Sluníèko pra¾í, a mezi prohøátými kameny kvetou polštáøe mateøídoušky, která intenzivnì voní. Její vùnì se mísí s vùní borovice, které tu rostou. Zaujmou nás další rostliny - ¾lutì kvetoucí lomikámen v¾dy¾ivý, chrpa èekánek s velkými tmavì rù¾ovofialovými kvìty, na které si sedají motýli, zejména okáè bojínkový - co kvìt, to motýl a kupodivu nejsou ani moc plaší. Mù¾eme se je prohlédnout i zblízka. Kromì motýlù tu je i hodnì drobných èmelákù. Na jednom kvìtu doká¾e sedìt souèasnì motýl i èmelák. Nad skalkou prolétne i ¾lu»ásek. A ještì tu poletují drobní motýlci, nápadní karmínovým zbarvením.  
Koneènì si jeden sedl na kvìt chrpy, tak¾e mohu motýla urèit. Je to vøetenuška, která mívá zpravidla køídla s èerným a tyrkysovým podkladem, na nìm¾ jsou menší karmínové skvrnky . Barevnost vøetenušek je dost promìnlivá a ty naše jsou zvláštní a nápadné velkými skvrnami, které témìø pøekrývají základní barvy. Jejich zbarvení je výstra¾né, ale není to jediný zpùsob jejich obrany - vøetenušky jsou také jedovaté, vyluèují kyanid.

Procházíme si ten nádherný, pohádkový kout dávných ¾havých dotekù Zemì. Poøád je co obdivovat, ale èas je neúprosný. Sluníèko postupuje k západu a nìkteré kvìty svlaècù se pomalu zavírají. Pøed námi je návrat. Díky velmi dobré viditelnosti se mù¾eme pøi zpáteèní cestì ještì potìšit pohledem na panoráma pøedhùøí Šumavy...

A kde¾e jsme to byli? Na Pøíšovské homolce, nazvané podle vesnice Pøíšov. Pokud byste chtìli toto pohádkové místo Plzeòska navštívit, pøeji Vám krásný výlet s mnoha zajímavými zá¾itky.

Jana Haasová
 
 
Další èlánky autorky:
Kdy¾ kamení vypravuje
Krajem Emila Fily
Z cest za Italskými vulkány
Ostrov obsidiánu a síry
Tyrhénský maják Stromboli
Etna deštivá
Mìsto, kde se zastavil èas
Etna-ráj vulkanologù
Mùj první výstup na Lovoš
Královna støedohoøí
Hradištì za deštì
Støedohoøí pod Oltáøíkem
Malebné Èeské støedohoøí
Okolo Lipské hory
Debeøským údolím
Výlet do Skandinávie
U rybníka